Adam Jan Auinger

Z Encyklopedie knihy

Adam Jan Auinger (původně A. Johann Adam, též Avinger, 1694-1774?) nejstarší syn tiskaře Franze Zachea Auingera (zemř. 1730), který tiskl 1692-1702 v hornorakouském Steyru a poté, co se vzdal měšťanství, odešel po zbytek života pracovat do Lince. Johann Adam se patrně vyučil v dílně svého otce. Roku 1718 působil jako faktor v olomoucké tiskárně ovdovělé Anny Alžběty Rosenburgové (rozené Kilianové), s níž se ještě téhož roku oženil. Jeho samostatná činnost trvala jen krátce mezi léty 1718-1721. Poněvadž tiskárnu zadlužil, městská rada, která chtěla v Olomouci řemeslo udržet, na provoz od roku 1719 nejprve dohlížela a později (1724) ji odkoupila. Až do roku 1725 však Auinger tisky v impresech podepisoval ještě jako samostatný tiskař. Teprve v průběhu tohoto roku se poprvé objevuje nový název Tiskárna městská. Ta v letech 1726-1732 Auingera zaměstnávala nesoustavně jako faktora. Když se Tiskárna stala majetkem Františka Antonína Hirnla, Auinger se vrátil zpět do Lince, kde převzal z rukou ovdovělé matky rodinnou tiskárnu a pokračoval v ní 1733-1774.

I přes všechny organizační peripetie dokázal Auinger v Olomouci udržet a rozvinout ediční program svých předchůdců a vyrobit za sedm roků tolik publikací, na něž Mikuláš Hradecký z Kružnova o sto let dříve potřeboval více než pětadvacet let. Dnes známe přes padesát v drtivé převaze latinských náboženských tisků. Z kmenových autorů Auingerova předchůdce Rosenburga zůstali jezuité William Stanyhurst a Bohumír Hynek Josef Bílovský, např. s knihou Cantor cygnus … To jest Hlas duchovní labutě (Olomouc 1720). Prestižní zakázkou se stala dvoubarevná a mědiryty ilustrovaná Agenda seu Rituale Olomucense (Olomouc 1723).


Lit.: HOSÁK, L.: Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621-1940. In: Dar přátelství. Olomouc 1955, s. 63-68; HYNKOVÁ, A.: Pětisté výročí knihtisku v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 127-142; PUMPRLA, V.: Vývoj olomouckého knihtisku do roku 1800. Střední Morava 1, 1995, s. 59-69; VORLOVÁ, Zd.: Příspěvek k dějinám olomouckého knihtisku v letech 1718-1758. (Městská tiskárna v Olomouci a činnost tiskaře Františka Antonína Hirnla). In: Knihovna. Vědecko-teoretický sborník 1962. Praha 1962, s. 79-135.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 434 (Auinger); CHYBA 51 (Avinger) = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 36-37 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; LANG, H. W.: Die Buchdrucker des 15. bis 17. Jahrhunderts in Österreich. Baden-Baden 1972 (Bibliotheca bibliographica Aureliana 42), s. 43 (Auinger); PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 5-6 (Auinger).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.