Adolf Friedrich Kunike

Z Encyklopedie knihy

Adolf Friedrich Kunike (též Kunicke, 1777-1838) průkopník litografie v Rakousku. Pocházel z německého Greifswaldu. Roku 1804 zahájil studia na vídeňské Akademii a během 1808-1810 se jako malíř historických námětů zdokonaloval v Římě. Roku 1816 pobýval v Mnichově. Zde se seznámil s Aloisem Senefelderem, který ho úspěšně zasvětil do tajů litografie a sám mu přiznával roli zakladatele rakouského kamenotiskařství.

Úvodní obraz Machkových Dějin (Wien–Praha 1820). Machek, Antonín – Hanka, Václav: Dějiny české v obrazích (Wien–Praha, Adolf Friedrich Kunike 1820). Sešit první, tabule za titulním listem symbolizující figurálními, erbovními a krajinnými motivy český národ. Kreslíř Machek podepsán dole vlevo, litograf Kunike napravo. Antikvariát Meissner (Praha).

Senefelder na řemeslný a umělecký růst svého žáka dohlížel i za pobytu ve Vídni 1816-1817. Tehdy se Kunike a další průkopníci litografie, totiž olomoucký rodák Josef Christian Auracher von Aurach (1756-1831) a Vídeňan Lorenz Kohl von Kohlenegg (1783-1851), již odhodlali vystoupit se svými pokusy na veřejnost. Útočiště nalezli pod Senefelderovým vedením ve vídeňské tiskárně Karla Gerolda (1783-1854).

Roku 1817 obdržel Kunike koncesi ke zřízení vlastní kamenotiskárny. Ve spolupráci s Jakobem Altem (1789-1872) a řadou dalších vynikajících kreslířů tiskl portréty, veduty a jinou volnou grafiku, akcidenční tisky i objemná knižní alba jako Donau-Ansichten vom Ursprunge bis zum Ausflusse ins Meer. Nach der Natur auf Stein gezeichnet von Jacob Alt (Wien 1824) s 264 tabulemi. Vedle státem subvencovaného Litografického institutu v Mnichově (1809) se Kunikeho „Anstalt“ stal přinejmenším do počátku 20. let druhým nejdůležitějším školícím pracovištěm v oblasti litografie. Pobývalo zde mnoho žáků, mimo jiné Antonín Machek z Prahy. Proto také první sešit Machkova cyklu Dějiny české v obrazích (Wien-Praha 1820-1833) vznikl ještě v učitelově dílně.

Po Kunikeho smrti byla kamenotiskárna v krátkém čase, kdy ji spravovala vdova, prodána Matthiasovi Trentsenskému (1790-1868). Vídeňský rodák Trentsensky, bývalý nadporučík rakouské armády a někdy po 1815 Kunikeho vyučenec, založil s bratrem Josefem (1793-1839) vlastní litografickou dílnu už roku 1822. Oba se specializovali na dětské obrazové knihy a obrazové jednolisty (Bilderbogen) plné vojáčků a zbraní.


Lit.: NEBEHAY, I.-WAGNER, R.: Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten. Bd. 1-3, Nachtrag, Register. Graz 1981-1984; SCHWARZ, H.: Die Anfänge der Litografie in Österreich. Bearbeitet von Elisabeth Herrmann-Fichtenau. Wien-Köln-Graz 1988; WITTLICHOVÁ, J.-VONDRÁČEK, R. (a kol.): Litografie-kamenopis aneb počátky české litografie 1819-1850 k 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem. Praha 1996 (výstavní katalog Národní galerie v Praze).

Lex.: NAGLER 8. 117-118 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 22. 105-106 (Kunike) a 33. 379 (Trentsensky); WURZBACH 13. 377-378. = WURZBACH, C. von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, enthaltend die Lebenskizzen der denkwürdigen Personen, welche 1750 bis 1850 im Kaiserstaate und in seinen Kronländern gelebt haben. Bd. 1-60. Wien 1856-1891.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.