Akta

Z Encyklopedie knihy

Viněta pletencová neboli manupropriová (Praha 1548). Acta aller Handlungen (Praha, Bartoloměj Netolický z Netolic 1548). Titulní strana s dřevořezovým pletencem, pozůstatkem kancelářské kaligrafie. Antikvariát Meissner (Praha).

Akta (z lat. actus = čin, jednání, děj, angl. deed, fr. acte, něm. Akten) tisky obsahující 1. záznamy událostí či úředních jednání blížící se svou formou i obsahem administrativní literatuře. V domácím knihtisku se tento pojem objevil poprvé v názvu tzv. bílé knihy Ferdinanda I. vydané po šmalkaldské válce u Bartoloměje Netolického, a to v české verzi Akta těch všech věcí (Litoměřice-Praha 1547) a ve znění německém Acta aller Handlungen (Praha 1548). Materiály k dialogu mezi jednotou bratrskou a evangelíky přinášejí Acta concordiae inter Paulum Kyrmezerum, pastorem et decanum Hunnobrodensem, … et inter seniores eorum, qui sibi olim nomine Fratrum legis Christi placuerunt (Hlohovec? 1580). Z roku 1611 je doloženo německé a české znění korespondence mezi Rudolfem II. a Matyášem II. nazvané Acta und Copien einiger Briefe, Sendschreiben, Instructionen (Wien 1611), v českém překladu Akta a kopie některých psaní, listů posílacích, instrukcí (Praha 1611).

Název akta se vyskytuje též v tiscích 16.-19. století obsahujících souhrnné materiály koncilů, např. jednodílná Acta scitu dignissima docteque concinnata Constantiensis concilii celebratissimi (Hagenau 1500) nebo sedmidílná Acta et decreta sacrorum conciliorum recentiorum (Freiburg/B. 1870-1890). Stejně jsou pojmenovávána cyklicky tištěná usnesení řádových kapitul (Acta capituli provincialis fratrum praedicatorum), konzistoří (Acta consistorii publice exhibiti) a diecézních synodů (Acta et constitutiones synodi Olomucensis). Vedle toho akta zachycují průběh disputací, např. Nikolaus Selneccer Acta disputationis de sancta cena (Leipzig 1585), anebo shromažďují právnické prameny, např. Acta utriusque processus in causa canonisationis beati Joannis Nepomuceni (Wien 1721). Sbírky takto pojatých akt se nazývají též Actensammlung či Actenstücke.

2. Poněkud odlišný obsah přinášejí publikace s názvem Actus, pokud se váží k individuální, převážně slavnostní události, např. Actus coronationis … Leopoldi II. (Praha 1791) a Actus coronationis … Mariae Ludovicae (Praha 1791).

3. V biblistice se termín vztahuje na Skutky apoštolské (Acta apostolorum) líčící založení a rozšíření církve. Skutky jsou zařazeny do Nového zákona a vycházely také samostatně, a to i v podobě apokryfu. Obdobnou povahu má nábožensky vzdělavatelská četba typu Acta anebo Skutkové Krista Pána od Jana st. Grylla z Gryllova (Praha 1595).

4. Označení sbírky legend uspořádaných kalendářově podle církevních svátků počínaje 1. lednem. Plán této rozsáhlé sbírky životopisů katolických světců a světic vypracoval 1607 jezuita Heribert Rosweyde (1569-1629). S vydáváním započal 1643 jeho spolubratr (Jean Bolland (1596-1665). Jím a jeho následovníky, kteří jsou označování jako bollandisté, sestavená Acta sanctorum (Antwerpen 1643-1770, 1780-1793, 1837-) pozůstávají dnes z 68 svazků. Centrum edičních prací sídlí od 1873 v Bruselu.

Bohuslav Balbín napsal pro tuto edici Vita b. Joannis Nepomuceni martyris (Antwerpen 1682). Legenda byla pojata i do 4. knihy první dekády Balbínovy vlastivědy Miscellanea historica Regni Bohemiae (Praha 1682) a samostatně vyšla zároveň v Praze a Augsburku až 1725.

5. Součást názvu vědeckých časopisů. Ve střední Evropě první doklad poskytují Acta eruditorum (Leipzig 1682-1782). U nás použil termín v téže souvislosti Mikuláš Adaukt Voigt pro pojmenování dvoudílných příspěvků ke starší česky i latinsky psané literatuře Acta litteraria Bohemiae et Moraviae (Praha 1774-1783).

6. Relativně uzavřená část dramatického díla nazývaná též dějství.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.