Albrecht Altdorfer

Z Encyklopedie knihy

Dvě strany Gebetbuchu císaře Maxmiliána I. (Augsburg 1514). Maximilian I., Kaiser: [Gebetbuch] Oratio ad suum proprium angelum (Augsburg, Johann Schönsperger st. 1514). Fol. 56b a 50a s novým typem fraktury, červeně doplněným textem a dodatečně provedenými rozsáhlými marginálními kresbami Albrechta Dürera (monogram AD s letopočtem 1515 na levé straně vlevo dole). Do vegetativních drolerií jsou zakomponovány povětšinou taneční a hudební scény ze života německého patriciátu. Repro: Kapr 1955.
Dvě strany Gebetbuchu císaře Maxmiliána I. (Augsburg 1514). Maximilian I., Kaiser: [Gebetbuch] Oratio ad suum proprium angelum (Augsburg, Johann Schönsperger st. 1514). Fol. 56b a 50a s novým typem fraktury, červeně doplněným textem a dodatečně provedenými rozsáhlými marginálními kresbami Albrechta Dürera (monogram AD s letopočtem 1515 na levé straně vlevo dole). Do vegetativních drolerií jsou zakomponovány povětšinou taneční a hudební scény ze života německého patriciátu. Repro: Kapr 1955.

Albrecht Altdorfer (ca 1480-1538) všestranně nadaný žák Albrechta Dürera, malíř, stavitel a tvůrce volné grafiky, známý svými pokusy o barevný tisk ze čtyř až šesti štočků. V Řezně, kde tvořil, úspěšně pěstoval též lept. V oblasti knižní ilustrace bývá uváděn vedle Dürera a Lucase Cranacha st. jako spoluautor kreslených drolerií Gebetbuchu Oratio ad suum proprium angelum Maxmiliána I. (Augsburg 1514). S Dürerem a dalšími jeho žáky se také podílel na 3,5 m dlouhé Die Ehrenpforte (Augsburg 1517-1518), oslavující císaře formou genealogicko-figurálního jednolistu.

Kreslíř a malíř Erhard Altdorfer (též EA, 1485-1561), dle určitých známek Albrechtův bratr, patří k předním představitelům řezenské ilustrátorské školy, která rozvíjela podněty jak Lucase Cranacha st., tak umělce nazývaného Mistr zubatých listů (Meister der Zackenblätter). Altdorferovu univerzálnost dokládají dřevořezy zvířecího eposu Reinke de Vos (Rostock 1539) a především ilustrace a titulní xylografické nápisy prvního úplného, dolnoněmeckého vydání De Biblie … doctoris Martini Luthers (Lübeck 1533). Tiskař této Lübecké bible Ludwig Dietz užil Altdorferův cyklus i v překladu bible do dánštiny (København 1550).


Lit.: BALDASS, L. von: Albrecht Altdorfer. Wien 1941; BENESCH, O.: Der Maler Albrecht Altdorfer. Wien 1940; DODGSON, C.: Catalogue of early German and Flemish woodcuts preserved in the Department of prints and drawings in the British Museum. Vol. 1-2, Index. London 1903-1925; HENNING, R.: Das Gebetbuch des Kaisers Maximilian I. und der Theuerdank. Heidelberg 1963-1964; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; PEŠINA, J.: Albrecht Altdorfer. Praha 1942; STRAUSS, W. L.: Clair-Obscur. Der Farbholzschnitt in Deutschland und den Niederlanden im 16. und 17. Jahrhundert. Nürnberg (b. r.); VOSS, H.: Albrecht Altdorfer und Wolf Huber. Leipzig 1910; WINZINGER, Fr.: Albrecht Altdorfer. Graphik. Holzschnitte, Kupferstiche, Radierungen. München 1963; ZIMMERMANN, H.: Beträge zur Bibelillustration des 16. Jahrhunderts. Straßburg 1924.

Lex.: NAGLER 1. 76-79 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 1. 347-349. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.