Albrecht Pfister

Z Encyklopedie knihy

Jeden z nejstarších knižních dřevořezů (Bamberg? ca 1463). Jan ze Žatce: Ackermann von Böhmen (Bamberg?, Albrecht Pfister ca 1463). Dřevořezová ilustrace u 9. kapitoly (nahoře Oráč proklíná trůnící Smrt za skon své milované ženy, dole řeholníci vyhlížejí svatební průvod). Repro: Schramm 1922.

Albrecht Pfister (ca 1420-před 1466) zakladatel nejstarší knihtiskařské dílny mimo Mohuč, a to v Bamberku, kde působil jako biskupův tajemník. Někteří badatelé předpokládají, že se účastnil tisku Biblia latina zvané též dle počtu řádků „B 36“ (Bamberg? před 1461). Poněvadž část vědecké obce tento tisk připisuje jinému bamberskému tiskaři Heinrichu Kefferovi, anebo jej dokonce klade do druhé, avšak hypotetické Gutenbergovy dílny v Mohuči, je původce této Bible nejnovější literaturou (ISTC) označován jako anonymní Tiskař „B 36“. I přes tyto nejasnosti je jisté, že se písmový materiál „B 36“ do Pfisterovy dílny nakonec dostal. Její činnost, s níž se seznámil i český učenec Pavel Žídek (Paulerinus, zemř. asi 1471), je doložena mezi léty 1460-1464 asi devíti tisky, dochovanými v unikátech, anebo jen v několika málo exemplářích.

Pfister byl jedním z prvních tiskařů, který na arch před složením do složky ke stránkám ručně připisoval signatury, a vůbec prvním, kdo s úspěchem zavedl do textu ilustrace. Německý soubor bajek německého dominikána poloviny 14. století Ulricha Bonera Der Edelstein (Bamberg 1461) opatřil tiskař na svou dobu neuvěřitelně rozsáhlým cyklem 203 obrysových dřevořezů takřečeného Mistra Bonerova Edelsteinu. Německá Biblia pauperum (Bamberg? ca 1462) i její latinská verze z téže doby obsahovaly po 136 dřevořezech a mladší latinské vydání Biblia pauperum (Bamberg? ca 1463) bylo sestaveno dokonce ze 176 dřevořezů. Dialogický traktát městského písaře 14. století Jana ze Žatce (též Jan ze Šitboře čili Jan z Teplé) Ackermann von Böhmen (Bamberg? ca 1463) oživovalo 5 celostranných dřevořezů tematicky závislých na starších rukopisných verzích.

Někteří čeští badatelé (Pravoslav Kneidl a po něm např. Milan Kopecký) poukázali na typologické shody Pfisterova písma se sazebným materiálem plzeňského Tiskaře Arnoštových Statut. Hypotézu, že se tento český prototypograf vyučil právě v Bamberku, opřeli o údajně totožný způsob členění sazby do řádků (respektive rozdělování slov) a o distribuci rukopisných kustodů až na poslední stranu tiskařské složky.


Lit.: DZIATZKO, K.: Gutenbergs früheste Druckerpraxis. Berlin 1890; KNEIDL, P.: Kronika trojánská a nejstarší prvotisky vytištěné v Čechách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 11. Praha 1976, s. 160-188; KOPECKÝ, M.: Ještě k počátkům našeho knihtisku. Z kralické tvrze 9, 1977, s. 1-12; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; MILDE, W.: Zu den beiden Bonerdrucken Albrecht Pfisters (GW 4839 und 4840). Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 109-116; PAINTER, G. D.: Gutenberg and the B 36 group. A reconsideration. In: Essays in honour of Victor Scholderer (hrsg. von D. E. Rhodes). Mainz 1970, s. 292-322; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 1 (Die Drucke von Albrecht Pfister in Bamberg). Leipzig 1922; SCHULZ, H. C.: Albrecht Pfister and the Nurnberg woodcut school. Gutenberg-Jahrbuch 1953, s. 39-49; ZEDLER, G.: Die Bamberger Pfisterdrucke und die 36 zeilige Bibel. Mainz 1911.

Lex.: GELDNER 1. 49-50. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.