Alexandr Oujezdecký

Z Encyklopedie knihy

Oujezdeckého tisk Augustova traktátu (Litomyšl 1544). Augusta, Jan: O vyobcování dvou osob hřiešných ze sboru litomyšlského (Litomyšl, Alexandr Oujezdecký 1544). Titulní strana (rám pořízen dřevořezem bílé linie: nahoře motiv hudebních nástrojů, dole mořská panna). Antikvariát Meissner (Praha).
Oujezdeckého tisk Brikcího Práv českých (Litomyšl 1536). Brikcí z Licka: Práva městská (Litomyšl, Alexandr Oujezdecký 1536). Fol. B4b s dřevořezem zasedání zemského sněmu za přítomnosti panovníka (v levém spodním rohu špatně čitelný letopočet 1536). Antikvariát Meissner (Praha).

Alexandr Oujezdecký (též jen Allexander, Alexandr Plzeňský, Augezdecki, Aujezdecký, Behm, zemř. 1577) rodák z Oujezdce u Plzně známý jako tiskař angažující se v Čechách a Polsku pro jednotu bratrskou. Základy řemesla získal u litomyšlského typografa Pavla Olivetského z Olivetu. Okolo roku 1526 se s jeho dcerou Markétou oženil. Po smrti Olivetského převzal litomyšlskou dílnu a tiskl v ní, aniž by se v zásadě odchýlil od tchánovy vydavatelské linie, v letech 1534-1545. Udržoval styky s mladoboleslavskými kolegy a v některých tiscích dokonce užil Štyrsovy sady iniciál.

Litomyšlský ediční program je dnes doložen dnes více než dvaceti známými jazykově českými tituly. Byl nasměrován na neustále aktuální díla Lukáše Pražského nebo překlady z Martina Luthera. Největší pozornost připadla literárním pracím biskupa Jana Augusty. Oujezdecký vytiskl nejméně devět Augustových děl, např. Kniežka tato bez titule jest o tomto, jest-li to pravda, by to člověk jistotně věděti mohl, že spasen bude (Litomyšl 1534) či Kázánie o ustavenie na biskupstvie (Litomyšl 1540). Vedle těchto typograficky málo náročných bratrských apologií a polemik připravil Oujezdecký ovšem i nádherný tisk Brikcího z Licka Práva městská (Litomyšl 1536), dvakrát cestopis Martina Kabátníka Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta (Litomyšl 1539 a 1542) či populární dílo Johanna Cariona Knieha kronik o všelikých znamenitých věcech od počátku světa zběhlých (Litomyšl 1541), a to vše v prvních vydáních. Jako signet sporadicky užíval vyobrazení stojícího medvěda, připoutaného ke skále.

Textura Alexandra Oujezdeckého (Litomyšl 1536). Brikcí z Licka: Práva městská (Litomyšl, Alexandr Oujezdecký 1536). Fol. B4a počátek vlastního textu se ztrácející se sazbou. Text je sevřen mezi dva vegetativní vlysy a šestikusý rám, pořízený dřevořezem bílé linie (Kristův rodokmen v úponcích stylizované vinné révy). Antikvariát Meissner (Praha).

Velký požár Litomyšle roku 1546 i represe následující po šmalkaldské válce 1547 přiměly Alexandra Oujezdeckého po neúčinné konverzi ke katolicismu vyslyšet pozvání humanisty a propagátora reformace Jana Seklucjana (zemř. 1578) a odejít s rodinou 1549 do Polska. V Královci, prvním místě málo úspěšného pobytu, se zdržoval 1549-1556. Přitom však již v druhé polovině roku 1549 Královec opustil. Přijel do Olomouce, kde koupil pozůstalost po Janu st. Olivetském z Olivetu a snažil se zde získat povolení k činnosti. Neúspěch na Moravě ho však znovu přivedl do Královce, kam starší materiál Olivetského převezl. Předpokládá se také, že některé tisky z této polské etapy vznikly prací jeho předčasně zemřelého syna Cypriana Oujezdeckého (zemř. 1555). Přinejmenším v rovině nototisků obsahově i typograficky kvalitní Alexandrova tvorba však narážela na silnou konkurenci. Využil proto pozvání do Šamotul. Starší literatura uvádí, že před počátkem tohoto druhého polského pobytu, který trval mezi léty 1557/58-1561, navštívil opět Moravu a v Prostějově vytiskl spis Matěje Červenky Osvědčení a očištění se jednoty bratrské (Szamotuły 1558). Jde však o omyl tradovaný z chybného Jungmannova záznamu.

V Polsku vzniklo prací Alexandra Oujezdeckého na 28 převážně jazykově polských knih náboženského rázu a renesanční beletrie, např. Mikołaj Rej Kupiec (Królewiec 1549). Některá jím vydaná díla byly překlady z češtiny, např. Rohův Cantional albo Księgi chwal boskich (Królewiec 1554) nebo Bavorynského O prawdziwym i gruntownym używaniu zbawienia rozmowa czterech braci (Szamotuły 1558). Několik publikací bylo tištěno také česky, kupř. dvoubarevný notovaný kancionál zvaný Šamotulský čili Piesně chval božských (Szamotuły 1560-1561). Jednota bratrská, která neměla ještě vlastní tiskárnu, zde využila svých kontaktů na Oujezdeckého a do Šamotul vyslala mladého Václava Solína, který se výroby účastnil jako učeň.

Do Litomyšle se Oujezdecký vrátil nejpozději roku 1563. Živil se zde opět knihtiskařstvím a jak se zdá i knihkupectvím. Následujícího roku měl totiž spor s Šebestiánem Oksem o vydávání krakovských kalendářů a zároveň v tomtéž roce 1564 projednávala pražská konzistoř případ dnes již blíže neznámých posměšných písniček, které Oujezdecký kolportoval z Moravy do Čech. Jediným doloženým tiskem této etapy je Historia neb Kronika turecká (Litomyšl 1565), překlad německého díla, které napsal Konstantin Mihajlović (respektive Captivus Septemcastrensis). Poněvadž Oujezdecký neměl žádné dědice, tiskárna byla litomyšlskou městskou radou 1580 prodána Ondřeji Graudensovi.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Knihtiskařská linie Olivetských. Časopis Národního muzea, ř. hist. 151, 1982, s. 129-160; BOHATCOVÁ, M.: Tři poznámky k dějinám českého knihtisku. Sborník Národního muzea v Praze C 16/2. Praha 1971, s. 89-96; BOHATCOVÁ, M.: Život a práce Pavla Olivetského, prvního tiskaře v Litomyšli. Časopis Národního muzea, ř. hist. 131, 1962, s. 205-218; BUCHWALD-PELCOWA, P.: Aleksander Augezdecki. Królewiec-Szamotuły 1549-1561. In: Polonia typographica saeculi sedecimi (red. A. Kawecka-Gryczowa), vol. 8. Wrocław 1972; KUKUČOVÁ, D.: Tiskař Alexander Oujezdský. Praha 1952 (dizertační práce uložená na Katedře pomocných věd historických a archivnictví FF UK v Praze); PUMPRLA, V.: Moravský a prostějovský knihtisk v 16. století. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu … ve dnech 24. a 25. dubna 1990 (red. M. Kokojanová). Prostějov 1994, s. 158-164; VOIT, P.: Moravské prameny z let 1567-1568 k dějinám bibliografie, cenzury, knihtisku a literární historie. Příspěvky ke Knihopisu 5. Praha 1986; VOLF, J.: Z kterého Újezdu na Plzeňsku pocházel slavný knihtiskař Alexandr Plzeňský či Oujezdský? Typografia 40, 1933, s. 161; ZÍBRT, Č.: Michala Konstantina z Ostrovic Historia aneb Kronika Turecká 1565, 1581. Časopis Českého muzea 86, 1912, s. 424-454.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 303; CHYBA 47 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 9-12 (Alexander) = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 3/1. 238-240 a 4. 17-34; VOŠAHLÍKOVÁ (red.) 1. 61. = VOŠAHLÍKOVÁ, P. (red.): Biografický slovník českých zemí. Sv. 1-. Praha 2004-.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.