Ambrož Ledecký

Z Encyklopedie knihy

Titulní bordura Ambrože Ledeckého (Praha 1570). Bible česká zv. Melantrichova, 4. vyd. (Praha, Jiří st. Melantrich z Aventinu 1570). Titulní strana (bordura značena dole uprostřed kreslířovými iniciálami AL a dole vpravo řezáčem HS). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BA II 6.

Ambrož Ledecký (též AL, zemř. 1592) malíř podobizen doložený v Praze od počátku 70. let 16. století a také roku 1584, kdy vykonával na Starém Městě pražském úřad cechmistra. Dle všeobecně přijímané Chytilovy atribuce vstoupil do dějin knižní grafiky návrhem titulní bordury čtvrtého vydání Melantrichovy Bible české (Praha 1570). Dřevořez je dole uprostřed signován monogramem AL, v němž pravý dřík A tvoří základ druhého písmene. Napravo čteme iniciály HS, které lze oprávněně připsat řezáči štočku. Starší interpretace iniciál AL byla však kuriózní. Zakládá se na Dlabačově neurčité zmínce o pražském malíři Langmayerovi, „von dem Herr Wenzel Batka … noch im Jahre 1795 eine schöne Bildersammlung besaß“. Nagler toto sdělení neuvěřitelně zkomolil a vykonstruoval hypotetického A. Langmayera, o němž bez opory tvrdí, že žil okolo 1570 v Praze a že „von dessen Hand Dlabacz … noch mehrere gute Bilder sah“. Toman, který Naglerovu hypotézu patrně ani neznal, pak z Dlabačovy formulace dovodil, že Langmayer byl pražský malíř druhé poloviny 18. století.

Ledeckého návrh pro Bibli je poučen manýristickou knižní grafikou Josta Ammana. Předvádí robustní architektonickou borduru, jejíž čtyři symetricky umístěné výjevy se bezprostředně váží k centrálně umístěnému věcnému názvu. Námětová priorita spodního a horního výjevu je podtržena masivními zavilinovými kartušemi: horní ovál nese Nejsvětější Trojici a spodní zobrazuje samotného Melantricha, klečícího před ukřižovaným Kristem (tady jde o starší motiv převzatý z Cranachovy bordury, kde před křížem klečí Luther a saský kurfiřt Johann Friedrich). Na titulní straně jsou zpodobněny do té doby v českém knihtisku ještě ne zcela běžné ženské postavy, stojící ve výklencích bočních pilířů a personifikující křesťanské Ctnosti (vlevo s kalichem a křížem Víra, vpravo v modlitebním postoji Naděje). Tento titulní štoček byl pak užit ještě při vydání biblí 1577 a 1613 a taktéž ve Starém zákoně Bible české neboli Svatováclavské (Praha 1677-1715 a 1769-1771). Obě svatováclavská vydání ho otiskla ovšem s upravenou spodní oválnou kartuší: Výjev tiskaře modlícího se vkleče před křížem i značka AL byly ze štočku vyškrábány a získanou plochu zaplnila titulní sazba.

Spojité iniciály AL nacházíme i na dvou dřevořezech apoštolů, které tvoří obrazový doprovod nedatovaného jednolistu Václava Dobřenského Rozjímání pobožné o tom slovu s. Pavla (Praha?, poslední čtvrtina 16. století).




Lit.: CHYTIL, K.: Malířstvo pražské XV. a XVI. věku. Praha 1906; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909.

Lex.: LANG, H. W.: Die Buchdrucker des 15. bis 17. Jahrhunderts in Österreich. Baden-Baden 1972 (Bibliotheca bibliographica Aureliana 42), s. mayer); NAGLER (Monogr.) 1. 808 (Langmayer); TOMAN 2. 9 (Langmayer) a 16 (Ledecký).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.