Anekdota

Z Encyklopedie knihy

Anekdota (z řec. anekdota = dosud nevydané, angl. a fr. anecdote, něm. Anekdote) 1. tiskem vydaná excerpta ze starých, dosud nepublikovaných spisů vážících se převážně k církevním dějinám a patristice, např. Lodovico Antonio Muratori Anecdota ex Ambrosianae bibliothecae codicibus nunc primum eruit (Milano-Padua 1697-1713 ve 4 dílech).

2. Humorné vypravování s výraznou a zároveň vtipnou pointou vkládané na způsob exempla jako moralizující a poučná vsuvka do rukopisných i tištěných kázání či historií a kronik. Po formální stránce má anekdota blízko k facetii. Čtenářsky byly oblíbené sbírky anekdot, např. August Wilhelm Prinz Anecdoten zur Erläuterung der brandenburgischen Geschichte und des letzten Krieges (Praha 1769), Joseph Gaspar Dubois-Fontanelle Anecdotes Africaines (Paris 1775) nebo Honoré Lacombe de Prezel Dictionnaire d’anecdotes, de traits singuliers et caractéristiques, historiettes, bon mots, naivetés, saillies, reparties ingenieuses etc. (Paris 1776). Dva nejstarší české svody anekdotických příběhů vzdělal Antonín Borový pod názvy Zrcadlo pošetilosti (Praha 1792-1796 ve dvou dílech) a Zrcadlo příkladův k naučení a obveselení (Praha 1794).


Lit.: GROTHE, H.: Anekdote. Stuttgart 1971.

Lex.: MOCNÁ, D.-PETERKA, J. (a kol.): Encyklopedie literárních žánrů. Praha 2004, s. 18-22; VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1977, s. 20-21.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.