Anglie

Z Encyklopedie knihy

Anglie o zavedení knihtisku se zasloužil rodák z Kentu William Caxton, který po krátkém působení v belgických Bruggách otevřel roku 1476 dílnu ve Westminsteru. Jeho nástupcem byl Němec Wynkyn de Worde, který roku 1500 přemístil dílnu do centra Londýna. Před ním v Londýně už pracovali John Lettou (1480-1485), William de Machlinia (1482-1492), Richard Pynson (1492-1529), Julian Notary (1496-1520 částečně též ve Westminsteru) a další. Podstatným rysem Caxtonova působení i aktivit jeho následovníků je zdařilá snaha o prosazení národního charakteru anglického knihtisku, a to z hlediska edičního modelu, jazyka i tiskového písma. Anglické dílny se na celkové produkci evropských prvotisků podílely 1,5%.

Do univerzitního Oxfordu uvedl knihtisk anonymní Tiskař Hieronymova Expositia (1478-1479), ztotožňovaný někdy s kolínským Theodorikem Roodem (v Oxfordu pracoval prokazatelně až 1481-1486). Dalším místem s tiskařskou dílnou bylo opatství Saint Albans v hrabství Hertford (anonymní Tiskař ze S. Albans 1479-1486, zvaný též Schoolmaster Printer). Univerzitní Cambridge získala tiskárnu až roku 1520, Canterbury asi 1531, Ipswich 1548, Worcester 1549, Norwich 1568 atd. Do skotského Edinburku zavedli knihtisk roku 1505 Andrew Myllar (činný 1503-1508) a Walter Chepman (1473?-1538?) a do irského Dublinu 1551 Humphrey Powell (činný do 1556).

Poněvadž šíření knihtisku mělo zcela expanzivní ráz (během 16. století jen v samotném Londýně působilo na 200 rodinných živností), výroba i obchod s knihami byly podřízeny cechovním pravidlům starobylé Stationers’ Company (založena 1403). Roku 1556 získal cech pověření evidovat všechna profesní privilegia a stíhat nepovolený patisk. Mnohem regresivnější opatření však souvisela s mocenskými zásahy do náboženského života společnosti, dopadající na anglické tiskaře intenzivněji nežli na jejich kolegy z pevniny. Mimo jiné v letech 1543, 1585 a 1637 byly povoleny kromě dvorských a univerzitních firem (Londýn, Cambridge a Oxford) pouze 4 písmolijny a 20 tiskáren dalších s tím, že žádná nesměla provozovat více než dva knihtiskařské lisy. Činnost zahraničních tiskařů byla zakázána. Náboženský reformátor William Tyndale (1490/94-1536) byl za nepovolené pokusy vydat anglickou bibli (respektive Nový zákon) popraven, Richard Grafton (činný 1537-1565) skončil ve vězení za podporu Jany Greyové, protestantské kandidátky na trůn, a ilegální dílny, např. Tiskárna takzvaného Martina Marprelata, čelily pernamentnímu pronásledování.

První knihu v národním jazyce, totiž anglický překlad rytířského románu Raoula Lefèvra Le recueil des histoires de Troyes (Brugge? ca 1473), vytiskl s raným mědirytovým frontispisem William Caxton. Z jeho dílny vyšla také nejstarší anglická dřevořezy ilustrovaná kniha, a to naučné Mirror of the world (Westminster ca 1481). Francouzskou variantu antikvy benátského typu pro sazbu jazykově anglických textů poprvé použil roku 1509 Richard Pynson. Antikvu národního rázu, která minimalizovala závislost na francouzských písmolijnách, vytvořil pro tiskaře Williama Bowyera st. roku 1722 William Caslon st. Jeho slavným pokračovatelem se stal John Baskerville. Zásluhou Williama Geda bylo knihtiskařství na počátku 18. století obohaceno o technologii stereotypie. Zatímco způsob distribuce nakladatelských zásob zvaný trade sales jiné evropské země nepřijaly, takřka nedostižné zkušenosti anglického železářského průmyslu významně ovlivnily technickou i technologickou stránku knihtisku v Evropě přelomu 18. a 19. století. Stalo se tak hlavně zásluhou domácího konstruktéra Charlese Stanhopa a Němce Friedricha Gottloba Königa, který své novátorství mohl uplatnit až v Londýně.

Prvním teoretikem písmařství byl Joseph Moxon. K nejproslulejším ilustrátorům působícím v Londýně patřil Čech Václav Hollar. Na přelomu 17. a 18. století v Anglii působili John Flaxman a William Hogarth, později Thomas Bewick, vynálezce dřevorytu. Za Bewickovy žáky a přímé nástupce se pokládají zejména William Harvey, Charles Thompson a John Thurston. Na počátku obrodného proudu v anglické knižní kultuře přelomu 18. a 19. století stáli kromě nich ještě Robert Smirke a Thomas Stothard. Nastupující romantismus se poprvé ohlásil v knižním díle Williama Blaka.

Doklady o jazykově českém knihtisku v Anglii nemáme. Mnoho londýnských tiskařů však šířilo cizojazyčné učebnice Jana Amose Komenského. Nejstarší z nich je latinsko-anglicko-francouzská Porta linguarum trilinguis reserata et aperta (London 1633). V cizojazyčné publikaci Johna Wilkinse An essay towards a real character and a philosophical language (London 1668) je tiskovou antikvou reprodukována česká verze Otčenáše.


Bibl.: ADAMS, H. M.: Catalogue of books printed on the continent of Europe, 1501-1600 in Cambridge Libraries. Vol. 1-2. Cambridge 1967 (repr. Mansfield, CT ca 1990); BRITISH Museum. General catalogue of printed books. Photographical edition to 1955. Vol. 1-263. London 1965-1966; CLOUGH, A.: A short-title catalogue arranged geographically of books printed and distributed by printers, publishers and booksellers in the English provincial towns and in Scotland and Ireland up to and including the year 1700. London 1969; JOLLIFFE, J. W. (ed.): Nineteenth-century short title catalogue. Series 1, phase 1, 1801-1815. Newcastle-upon-Tyne 1984; KRUMMEL, D. W.: English music printing 1553-1700. London 1975; PEDDIE, R. A.-WADDINGTON, Q.: The English catalogue of booksissued in the United Kingdom of Great Britain and Ireland, 1801-1836. London 1914; RÜMANN, A.: Das illustrierte Buch des 19. Jahrhunderts in England, Frankreich und Deutschland 1790-1860. Leipzig 1930; SHORT-TITLE catalogue of books printed in England, Scotland and Ireland and of English books printed abroad 1475-1640 (edd. A. W. Pollard-G. R. Redgrave). Vol. 1-2. London 1926 (repr. 1976); SHORT-TITLE catalogue of books printed in England, Scotland, Ireland, Wales and British America and of English books printed in other countries, 1641-1700 (ed. D. Wing). Vol. 1-3. New York 1945-1951 (repr. 1994); STEELE, R.: The earliest English music printing. A description and bibliography of English printed music to the close of the sixteenth century. London 1903.

Lit.: BARNARD, J. (ed.): The Cambridge history of the book in Britain. Vol. 1-. Cambridge-New York 1999-; BENETT, H. S.: English books and readers 1475 to 1557. Being a study in the history of the book trade from Caxton to the incorporation of the Stationers’ company. Cambridge 1969; CLAIR, C.: A history of printing in Britain. London 1965; GRIFFITHS, J.-PEARSALL, D.: Book production and publishing in Britain 1375-1475. Cambridge 1989; HEILBRONNER, W. L.: Printing and the book in fifteenth century England. A bibliographical survey. Charlottesville 1967; MEYNELL, Fr.: English printed books. London 1946; PLANT, M.: The English book trade. London 1965; RAY, G. N.: The illustrator and the book in England from 1790 to 1914. New York 1976 (repr. 1991); RICCI, S. de: English collectors of books & manuscripts (1530-1930) and their marks of ownership. Bloomington (IN) 1960; TWYMAN, M.: Printing 1770-1970. An illustrated history of its development and uses in England. London 1970 (repr. New Castle DE 1998).

Lex.: BRITISH biographical index. Vol. 1-7. München 1998; JUCHHOFF, R.: Drucker- und Verlegerzeichen des XV. Jahrhunderts in den Niederlanden, England, Spanien, Böhmen, Mähren und Polen. München 1927; PLOMER, H. R.: A dictionary of the booksellers and printers who were at work in England, Scotland and Ireland from 1641 to 1667. London 1907; PLOMER, H. R.: A dictionary of the booksellers and printers who were at work in England, Scotland and Ireland from 1668 to 1725. Oxford 1922; PLOMER, H. R.-BUSHNELL, G. H.-DIX, E. R.: A dictionary of the bookselers and printers who were at work in England, Scotland and Ireland from 1726 to 1775. Oxford 1937.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.