Antologie

Z Encyklopedie knihy

Antologie (z řec. anthos = květ, logis = řeč, lat. anthologia, angl. anthology, fr. anthologie, něm. Anthologie) výbor z literárních děl různých autorů, zpravidla již dříve publikujících (odtud rozdíl mezi antologií a almanachem). Dříve se užíval též termín florilegium, česky byla antologie označována jako sbírka květů nebo klasobraní.

Výbor je sestaven s ohledem na téma, chronologii, jazyk či národnost původců, např. antologie oslavných próz i veršovaných poém jako ukázka řečnického slohu ve zpracování Arnolda Engela Virtutis & honoris aedes in heroibus et poëmatis XXV. graeco-latinis ordine litterarum deductis adaperta nec non eruditis prolusionibus illustrata (Praha 1666) nebo klasická učebnice sestavená Františkem Sušilem Antologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa (Brno 1861). Antologie bývá někdy chápána jako výbor z děl básnických, zatímco výbor z prózy se nazývá chrestomatie. První antologií tohoto druhu v Čechách je Slovesnost Josefa Jungmanna (Praha 1820), prvním výborem písňové tvorby jsou trojsvazkové Slovanské písně národní Františka Ladislava Čelakovského (Praha 1822-1827).


Lex.: VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1977, s. 25-26.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.