Antonín Hickel

Z Encyklopedie knihy

Antonín Hickel (též Hikel, 1745-1798) kreslíř a malíř historických obrazů a podobizen, rodák z České Lípy školený na vídeňské Akademii a od 1797 usazený v Hamburku, kde také zemřel. Jako autor nejméně tří kresebných předloh se podílel na portrétním cyklu vydávaném pod názvy Effigies virorum eruditorum atque artificium Bohemiae et Moraviae Mikuláše Adaukta Voigta (Praha 1773-1774), Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler Františka Martina Pelcla (Praha 1773-1782) i 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha po 1782). Portréty, které rytecky reprodukoval Jan Jiří Balzer, jsou signovány „Antonius Hikel del.“. Starší i nejnovější slovníková literatura (Horová) mylně připisuje kresby v Effigies i Abbildungen Antonínovu staršímu bratru, vídeňskému portrétistovi Josefu Hickelovi (1736-1807). Jeho práce pro bohemikální knižní ilustraci nám nejsou známé.


Lex.: DLABAČ 1. 620-622 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; HOROVÁ (red.) 1. 258 = HOROVÁ, A. (red.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Sv. 1-2. Praha 1995.; NAGLER 6. 533 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 17. 43-45 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 330. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.