Antonín Langweil

Z Encyklopedie knihy

Antonín Langweil (1791-1837) kreslíř a malíř biedermeierovských miniatur, první český litograf. Pocházel z Postoloprt a do roku 1818 se vzdělával na vídeňské Akademii. Tou dobou pravděpodobně studoval litografii u Adolfa Friedricha Kunikeho. Po neúspěšném pokusu obdržet koncesi na zřízení vlastní litografické dílny v Českém Krumlově se přestěhoval do Prahy, kde mu první kamenotiskárna v Čechách byla přece jen 21. října 1819 povolena, ovšem jen na jeden rok, během něhož měl prokázat vlastnictví domu. Dílna produkovala většinou jen akcidenční tisky. Poněvadž nedokázala poskytnout dostatek prostředků k obživě, natož k zakoupení vlastní nemovistosti, Langweil ji v říjnu 1820 převedl na Jana Ferdinanda Nepomuka Schönfelda, u něhož pak krátce pracoval. Během působení u Schönfelda připravil mimo jiné pětadvacet litografií, které s doprovodnými texty Josefa Lindy vyšly o něco později jako Obrazní přírodoznámská kniha pro dítky (Praha 1823). Jde o o nejstarší projev české jednoznačně dětské obrazové knihy a zároveň o první dnes známou litografovanou učebnici u nás. Roku 1822 přijal Langweil místo zřízence v pražské Univerzitní knihovně. V letech 1826-1832 sestavil ve volném čase velký lepenkový model Prahy, jehož část (Staré Město a Malou Stranu) koupil český král Ferdinand V. roku 1840 pro Národní muzeum.


Lit.: ASMANN, J. N.: Portrétní miniatury 17.-19. století. Praha 1996 (výstavní katalog Národní galerie v Praze); BEČKOVÁ, K.: Počátky kamenotiskařské živnosti v Čechách aneb Kdo byl první český litograf? In: Dvě století litografie. Bicentenary of lithography. Praha 1997, s. 32-35; CHYBA, K.: Seznam zaměstnanců Univerzitní knihovny v letech 1777-1918. In: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám. Praha 1979, s. 419-425; CHYBA, K.: Zaměstnanci Univerzitní knihovny v Praze v letech 1777-1918. Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků Státní knihovny ČSR 2. Praha 1985, s. 154-176; JIŘÍK, F. X.: Miniatura a drobná podobizna v době empirové a probuzenské v Čechách. Praha 1930; PRAHL, R. (a kol.): Prag 1780-1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Praha 2000; WITTLICHOVÁ, J.-VONDRÁČEK, R. (a kol.): Litografie-kamenopis aneb počátky české litografie 1819-1850 k 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem. Praha 1996 (výstavní katalog Národní galerie v Praze).

Lex.: HOROVÁ (red.) 1. 437 = HOROVÁ, A. (red.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Sv. 1-2. Praha 1995.; THIEME-BECKER 22. 354 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 9. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.