Antonín Machek

Z Encyklopedie knihy

Úvodní obraz Machkových Dějin (Wien–Praha 1820). Machek, Antonín – Hanka, Václav: Dějiny české v obrazích (Wien–Praha, Adolf Friedrich Kunike 1820). Sešit první, tabule za titulním listem symbolizující figurálními, erbovními a krajinnými motivy český národ. Kreslíř Machek podepsán dole vlevo, litograf Kunike napravo. Antikvariát Meissner (Praha).

Antonín Machek (1775-1844) významný portrétista, kreslíř a propagátor uměleckého využití litografie v Čechách. Pocházel z Královéhradecka a základního školení nabyl u tamního malíře Václava Zitty (ca 1748-1810), jehož dceru Terezii pojal 1814 za manželku. V kresbě se zdokonalil na normální škole v Praze u Ludvíka Kohla. Rok navštěvoval též vídeňskou Akademii. Do Prahy se vrátil po studiích roku 1814.

Starší dějepisci umění Machka považovali za zakladatele kamenotiskařství v Čechách. Machek skutečně přemýšlel o cyklu obrazů z dějin českého národa a hledal techniku, která by umožnila jednotlivé listy reprodukovat jednak pro nejširší vlastenecky laděnou veřejnost a jednak co nejlevněji. Namísto dražšího mědirytu zvolil litografii, ale jako samouk poučený jen Senefelderovou učebnicí valných výsledků nedošel. Od počátku roku 1820 proto zajížděl do Vídně na praxi k Adolfu Friedrichu Kunikemu. Poněvadž koncesi k založení vlastní kamenotiskárny obdržel v dubnu 1821, ocitá se tak Machkova živnost až třetí v pořadí za dílnami Antonína Langweila, Jana Nepomuka Ferdinanda Schönfelda a Bohumila Haaseho st. Zpočátku byl společníkem firmy malíř, kreslíř a litograf Martin Tejček (1781-1849), který Machka po neshodách roku 1822 opustil. K předním zaměstnancům dílny patřil Václav František Šír. Vlastní Machkova produkce bývá obvykle značena „Anton Machek inv. et lith., gedr. und zu haben bei A. Machek in Prag“. Karel Chyba činnost dílny v oblasti knižní ilustrace mapuje až léty 1828-1840 a rokem 1849, kdy firma pracovala už pod jménem vdovy Terezie Machkové (zemř. 1851). Ta dílnu 1850 prodala svému zaměstnanci Josefu Habelovi (1823-1869).

Machkova kamenotiskárna se zaměřovala především na tvorbu volných portrétů. Mimo to však sporadicky zasahovala i do oblasti knižní ilustrace, např. doprovodem pro knihu Josefa Chmely Biblické příběhy Starého zákona pro mládež ku školnímu vyučování (Hradec Králové 1821). Umělecky i ideově nejzdařilejším Machkovým počinem v oblasti litografie jsou Dějiny české v obrazích (Wien-Praha 1820-1833). Podlouhlé album má 23 sešitů obsahujících dvaasedmdesát listů. První sešit vyšel ve Vídni 1820 v rámci Machkova školení u Kunikeho. Od druhého sešitu z roku 1822 bylo dílo kromě posledních tří listů, jež vyrobila firma Haase a Hennig těsně před rozpadem 1833, tištěno již Machkovou pražskou dílnou za nakladatelské spolupráce dědiců Petra Bohmanna (činní 1817-1842). Počínaje druhým sešitem se na koncepci Dějin podílel Václav Hanka. Machkovy kresebné předlohy přenášelo na kámen několik pražských litografů, např. Leopold August Friese, Josef Führich, Josef Mrňák (1795-1867) aj.


Lit.: BARTÁK, J.-KRAUS, Vl.: Typografové 1468-1939. Praha 1996; LORIŠ, J.: Litografie Antonína Machka. Hollar 17, 1941, s. 183-189; NOVÁK, L.: Antonín Machek. Praha 1962; PRAHL, R. (a kol.): Prag 1780-1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Praha 2000; ROUBÍK, Fr.: Z činnosti Šírovy kamenotiskárny 1844-1865. Časopis přátel starožitností 59, 1946, s. 121-125; WITTLICHOVÁ, J.-VONDRÁČEK, R. (a kol.): Litografie-kamenopis aneb počátky české litografie 1819-1850 k 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem. Praha 1996 (výstavní katalog Národní galerie v Praze).

Lex.: CHYBA 177 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; NAGLER 9. 153-154 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 23. 513 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 57-59. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.