Anton Sorg

Z Encyklopedie knihy

Anton Sorg (zemř. 1493) původně briefmaler a v letech 1475-1493 významný augsburský tiskař. Za nejstarší datovanou práci vyšlou z jeho lisu se pokládá Augustinus Aurelius Quinquaginta (Augsburg 1475). Na samém počátku své kariéry spolupracoval s Tiskárnou benediktinskou a od 1485 s pomocníkem Johannem (Hansem) Schobserem. Nadpoloviční většinu Sorgovy produkce tvořila pro 15. století běžná latinská náboženská literatura. Ediční činnost silně orientoval na tituly obchodně vyzkoušené u kolegů Günthera Zainera a Johanna Bämlera, např. Guido de Columna Historia destructionis Troiae (Augsburg 1479), Jacobus de Theramo Das Buch Belial genant (Ausgburg 1479) nebo Barlaam et Josaphat (Augsburg? ca 1480). Ilustrace ke středověkému románu o trojánské válce navrhl 1479 kreslíř zvaný Mistr Columnovy Historie (Columna-Meister). Na domácí trh uvedl Sorg poprvé překlad cestopisu Jeana de Mandeville Itinerarius (Augsburg 1481). Mistrem Columnovy Historie ilustrované bohemikální dílo písaře Ulricha Richentala Concilium zu Konstanz (Augsburg 1483) přináší cenný kulturněhistorický materiál k poznání života soudobého kléru i měšťanské společnosti. Díky přitištěným erbům účastníků koncilu lze tuto kroniku klasifikovat také jako nejstarší tištěný erbovník.

Mimo to ze Sorgovy dílny vyšlo první německé ilustrované znění Boccacciova díla Decamerone (Augsburg 1490). V německém překladu cestopisu Bernharda von Breydenbach Peregrinatio in Terram sanctam (Augsburg 1488) použil původní mohučské dřevořezy publikované 1486 v předchozím vydání Erharda Reeuwicha. Sorg několikrát vydal též Aesopovo dílo Vita et fabulae, a to pokaždé s drobně odlišným ilustračním aparátem vzniklým jako nápodoby takřečeného Ulmského Ezopa z dílny Johanna Zainera st. ca 1476-1477. Sorgova latinská verze (Augsburg ca 1480) se stala východiskem českého překladu, jehož tisk ca 1488 je připisován Tiskaři Pražské bible. Dnes z této české edice bajek známe pouze unikátní dvoulist se dvěma dřevořezy. Jsou to amatérské kopie Sorgových štočků, ale jak se zdá nikoli z latinského, nýbrž jazykově německého vydání (Augsburg ca 1480).


Lit.: KNEIDL, P. (ed.): Ezopa Život s fabulemi 1488. Praha 1978; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 4 (Die Drucke von Anton Sorg in Augsburg). Leipzig 1921; TRUHLÁŘ, A.: Jana Albína Ezopovy fabule a Brantovy rozprávky. Sbírka pramenův ku poznání literárního života v Čechách, na Moravě a v Slezsku, skup. první, ř. II, č. 3. Praha 1901; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909.

Lex.: GELDNER 1. 139-142. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.