Apologie

Z Encyklopedie knihy

Schönfeldův tisk Thámovy Obrany (Praha 1783). Thám, Karel Hynek: Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům (Praha, Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld z Schönfeldu 1783). Titulní strana s vinětou, jejímž původcem je pravděpodobně Jan Berka. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AC VII 47/4.

Apologie (z řec. apologeomai = bráním se, angl. apologia nebo defence, fr. apologie, něm. Apologie nebo Verteidigung) v antickém Řecku obsahově nevyhraněná obhajovací řeč, od počátku křesťanství primárně žánr náboženské literatury zaměřený na obhajobu víry. První tištěnou apologií tohoto typu byla De veritate fidei catholicae contra gentiles (Köln/R. 1475), kterou v 13. století sepsal Thomas Aquinas. Tištěné apologie jako součást bohaté konfesijní literatury došly velkého uplatnění zvláště v rámci rozvinuté náboženské polemiky 16. a počátku 17. století.

Žánr byl užíván také k obhajobě určité osoby, instituce, činnosti či národa. Václav Šturm publikoval Rozsouzení a bedlivé uvážení velikého kancionálu od bratří valdenských jinák boleslavských sepsaného (Praha 1588) jako kritiku Písní duchovních evangelistských, které vyšly v ivančické Tiskárně bratrské roku 1576. Dostalo se mu anonymní odpovědi Obrana mírná a slušná kancionálu bratrského, kterýž D. Václav Šturm neprávě zhaněl (Kralice? 1588). Na toto sepsání Šturm reagoval spiskem Odpověd slušná a důvodná na velmi hánlivou a rouhavou Obranu kancionálu bratrského (Litomyšl 1590). Unikátním exemplářem se zachovala obhajoba Henyka z Valdštejna. Byla psaná pod pseudonymem Jan Pravda Litovanský mimo jiné ve věci zavražděného Ondřeje Mizery, zaměstnance dobrovické Tiskárny valdštejnské. Nesla název Apologia nebo Vypsání velikého a těžkého neštěstí, v které … pan Henyk z Valdštejna a na Dobrovici … původem a spiknutím zlých, lstných, neupřímných lidí a rušitelův dobrého řádu a práva uveden býti ráčil (1618). Bránili se i jezuité vyhnaní z Čech, např. latinským spiskem Adama Tannera Apologia pro Societate Jesu ex Bohemiae regno, ab eiusdem regni statibus religionis sub utraque publico decreto immerito proscripta anno 1618 die 9. Junii (Wien 1618). Táž apologie byla publikována i v německé verzi jako Apologia oder Schutzschrift der Societet Jesu, so den 9. Junii diss 1618 Jars von den Uncatholischen aus den Landtstänten des Königreichs Böhaimb durch ein angemast offentlich Decret unbillich proscribirt und aussgeschafft worden (Wien 1618).

S laicizací veřejného života naplňovaly tento žánr též obhajoby jazyka a národa. První programovou obranu formuloval z pozic národního humanismu překladatel Viktorin Kornel ze Všehrd. Obrana je vtělena do předmluvy k dílu Johanna Chrysostoma „O napravení padlého“. Dílo vytiskl Mikuláš Bakalář jako součást objemného sborníku Knihy čtvery, dvoje s. Jana Zlatoústého, první jsú O napravení padlého a druhé na tuto řeč, že žádný urážen býti nemuož, Cypriána pak svatého též knihy dvoje (Plzeň 1501). V dobách národního obrození se jako jeden z prvních obránců českého jazyka projevil František Josef hrabě Kinský ve svých vychovatelských úvahách Erinnerung über einen wichtigen Gegenstand von einem Böhmen (Praha 1773). Balbínův rukopis „De Regni Bohemiae felici quondam, nunc calamitoso statu“ zpřístupnil tiskem až František Martin Pelcl pod názvem Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica praecipue Bohemica (Praha 1775 ve dvou odlišných vydáních). Důležitá je též Thámova česky psaná Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům (Praha 1783). Z téhož roku pochází politicky pojatá obhajoba stylizovaná Josefem Aloisem Hankem z Hankenštejna Empfehlung der böhmischen Sprache und Literatur (Wien 1783). Myšlenkový svod předchozích obran představuje Sláva a výbornost jazyka českého Jana Rulíka (Praha 1792).


Lit.: HAFENSCHEROVÁ, E.: Stavovské Apologie a jejich úloha ve stavovském povstání let 1618-1619. Praha 1971 (diplomová práce uložená na katedře historie FF UK v Praze); KOPECKÝ, M.: Balbínovo „tractatio“ a Pelclova edice. Listy filologické 111, 1988, s. 120-124; PRAŽÁK, Al.: Národ se bránil. Obrany národa a jazyka českého od nejstarších dob po přítomnost. Praha 1945; ŘÍČAN, R.: Dějiny jednoty bratrské. Praha 1957; TIBENSKÝ, J.: Chvály a obrany slovenského národa. Bratislava 1965.

Lex.: VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1977, s. 27.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.