Arabský knihtisk

Z Encyklopedie knihy

Arabský knihtisk se rozvinul na teritoriu střední Evropy dříve nežli v islámském světě. Za nejstarší tištěný projev lze považovat arabský nápis vřezaný do jedné z ilustrací Manuziova tisku Hypnerotomachia Poliphili od dominikána Francesca Colonny (Venezia 1499). První rozsáhlejší text přináší slovník Vocabulista aravigo en letra Castellana (Granada 1505), jehož tiskař Juan Varela (činný 1504-1508), nemaje arabské tiskové písmo, text transliteroval a vysadil humanistickou antikvou. Arabštinu měl k dispozici až benátský tiskař Gregorio de Gregori (1480-1528), který v italském městě Fano vydal arabský překlad řeckých hodinek v literatuře citovaný jako Septem horae canonicae, nebo Horologium breve seu Preces nocturnae et diurnae Graecorum (Fano 1514). O dva roky později připravil Pietro Paolo Porro (též Porrus, činný 1512-1532 v Turínu) slavné Psalterium hebręum, gręcum, arabicum & chaldeum (Genova 1516). Agostino Justiniani, editor tohoto prvního polyglotního žaltáře tištěného originálními tiskovými písmy, do 19. žalmu (coeli enarrant) interpoloval obsáhlou pasáž o životě Kryštofa Kolumba. Její text byl však tak špatný, že janovští radní rozšiřování žaltáře zakázali.

Průkopníkem arabistiky ve Francii byl plodný orientalista Guillaume Postel s díly Linguarum XII characteribus differentiarum alphabetum, introductio ac legendi modus (Paris 1538) či Grammatica arabica (Paris 1538). V Německu jsou pokusy o uvedení arabštiny spjaty s jazykovědcem Jakobem Christmannem, autorem Alphabetum arabicum cum isagoge scribendi (Neustadt/H. 1582). Tiskař Matthäus Harnisch (Heidelberk 1564-1577, Neustadt/H. 1579-1596) zde použil dřevěných arabských tiskových písmen.

Arabským tiskům věnovaly zvýšenou pozornost také institucionální tiskárny. Např. Medicejská v Římě (činná 1590-1614) připravila první arabské vydání Avicennova základního díla Libri quinque canonis medicinae (Roma 1593), Tiskárna univerzitní v Oxfordu vydala Specimen historiae Arabum sive De Arabum populis eorumque moribus (Oxford 1648). První tiskárna na Blízkém Východě, která disponovala národním písmem, byla založena roku 1727 v Istanbulu. Jejím majitelem byl učenec Ibrahim Effendi zvaný Müteferrika. Korán či jiné náboženské tituly však rozmnožovat nesměl. Arabské publikace a noviny se vyráběly i v Tiskárně státní (Bulag Press), založené 1821 v egyptském Bulaku. Tou dobou již v islámském světě zdomácněla litografie, vítaná zvláště při reprodukování arabského kaligraficky psaného písma (Turecko 1803, Persie 1828, Egypt 1838, Alžír 1847).


Bibl.: MULLER, J.-RÓTH, E.: Außereuropäische Druckereien im 16. Jahrhundert. Bibliographie der Drucke. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 22. Baden-Baden 1969.

Lit.: BABINGER, F.: Stambuler Buchwesen im 18. Jahrhundert. Leipzig 1919; BIELAWSKI, J.: Książka w świecie islamu. Warszawa 1961; GROHMANN, A.: Bibliotheken und Bibliophilen im islamischen Orient. Berlin 1926.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.