Arbor consanguinitatis

Z Encyklopedie knihy

Arbor Johanna Andreae (Nürnberg 1510). Andreae, Johannes: Arbor consanguineitatis cum suis enigmatibus et figuris (Nürnberg, Wolfgang Huber 1510). Fol. d1a se štočkem řezaným ještě v 15. století. Antikvariát Meissner (Praha).

Arbor consanguinitatis (lat. strom pokrevní příbuznosti) schéma používané od 12. století nejprve kanonickým a později i světským právem pro stanovení příbuzenských stupňů v dědickém řízení a v manželském právu. Vedle tohoto typu existoval ještě Arbor affinitatis jako instrument pro stanovení překážek manželství z důvodu švagrovství. Každé schéma mělo podobu fiktivního (geometrického) stromu, v němž se příbuzenské vztahy znázorňovaly systémem rozrodu. Střed schématu tvořil takzvaný dominus arboris posilující autoritativnost vyobrazení (tetragram, říšský znak, Kristus jako Pantokrator).

Arbor přešel z rukopisné tradice i do tištěné právnické literatury. K vůbec nejstarším tu patří ilustrovaný traktát Super arboribus consanguinitatis et affinitatis Johanna Andreae (Nürnberg? 1472-1473?), který byl přetiskován ještě ve století následujícím. Z bohemikálních tisků užívajících schematického stromu lze uvést např. kodifikační příručky Brikcího z Licka Práva městská (Litomyšl 1536) a Pavla Kristiána z Koldína Práva městská Království českého (Praha 1579) či učebnice Jana Kryštofa Schambogena Lectiones publicae in divi Justiniani Institutionum juris (Praha 1676) a Praelectiones publicae in d. Justiniani Institutionum juris (Praha 1696) i dizertace z oblasti manželského práva jako Contractus ratus … sive Tractatus theologicus canonico-moralis de magno sacramento matrimonii od Tobiáše Sobotky (Praha 1724). Z Brikcího pojetí vychází jednolist Arbor consanguinitatis. Strom přátelství krevního (Olomouc 1571).

Schéma doprovází také texty primárně nejuristické, např. Crinitovo nedochované dílko Genealogiae seu Arboris sereniss. domus archiducum Austriae (Praha? 1598), Vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavů Království českého … pod obojí přijímajících (Praha 1609) anebo trojdílnou obhajobu husitství Zachariase Theobalda Hussitenkrieg, darinnen begriffen das Leben, die Lehr, der Todt M. Johannis Hussi … zusammen getragen (Wittenberg 1609), kde je přetištěna Česká konfese 1575 a s ní i arbor. Zatímco v prvotiscích měl strom ještě ráz lapidárního diagramu, v mladších dobách býval většinou proveden formou dekorativního mědirytu.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Strom přátelství krevního a jeho tiskař Fridrich Milichtaler. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 20-21. Praha 1985-1986, s. 85-94 (a k tomu PAŘEZ, J.-POKORNÝ, P. R.: Ještě jednou ke genealogickému stromu Fridricha Milichtalera. Bibliotheca Strahoviensis 1, 1995, s. 151-152); KREJČÍK, A. L.: O rodopisném názvosloví. Časopis rodopisné společnosti československé v Praze 7-8, 1936-1937, s. 1-3, 101-110; SCHADT, H.: Die Darstellungen der Arbores Consanguinitatis und der Arbores Affinitatis. Tübingen 1979.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.