Architektura

Z Encyklopedie knihy

Architektura od dob prvotisků pravidelně rozšiřovaná oblast naukové prózy zabývající se stavitelstvím. Nejstarším tištěným dílem je starověký traktát Marca Vitruvia Pollia z let 27-23 př. Kr. De architectura libri decem (Roma 1486/87), který ovlivňoval pojetí architektury až do baroka. Byl vytištěn bez ilustrací. První obrazové vydání se nazývá M. Vitruvius … cum figuris et tabula (Venezia 1511). Geniální Vitruviovo dílo přešlo v 16. století s různými komentáři a perspektivně pojatými, převážně anonymními ilustracemi do většiny národních jazyků: italský překlad 1521, španělsky 1542, francouzsky 1547 (s 30 dřevořezy architekta a řezbáře Jeana Goujona), německy v Riviově norimberské edici 1548 (193 dřevořezy ilustrovali mimo jiné Virgil Solis, Hans Brosamer, Hans Springinklee) atd.

Dürerova učebnice Underweysung der Messung (Nürnberg 1525). Dürer, Albrecht: Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt in Linien ebnen unnd gantzen Corporen … zusamen getzogen (Nürnberg, [Hieronymus Andreae] 1525). Fol. Q4a s explicitem a vyobrazením Dürerovy kopírovací metody, užité zde při kresbě loutny. Antikvariát Meissner (Praha).
Dürerova učebnice Etliche Underricht (Nürnberg 1527). Dürer, Albrecht: Etliche Underricht zu Befestigung der Stett, Schloß und Flecken (Nürnberg, [Hieronymus Andreae] 1527). Titulní strana se znakem Ferdinanda I. Antikvariát Meissner (Praha).

Během 16. století vycházela i soudobá původní díla, např. Dürerova aplikovaná geometrie a perspektiva Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt in Linien ebnen unnd gantzen Corporen … zusamen getzogen (Nürnberg 1525) či Dürerova první německá publikace o opevnění Etliche Underricht zu Befestigung der Stett, Schloß und Flecken (Nürnberg 1527). Zatímco oba traktáty napsané a ilustrované Dürerem se časem zaležely, trvalejší význam si až do 19. století podržely ilustrované I quattro libri dellarchitettura Andrea Palladia (Venezia 1570) a zvláště pak La regola delli cinque ordini darchitettura (1562), kterou sepsal Iacopo Barozzi da Vignola. Jeho nauka o sloupech a perspektivě našla mnoho následovníků, např. Wendelin Dietterlin Architectura, von Außtheilung der V. Seuln (Strasbourg 1594) nebo Giambattista Spampani a Carlo Antonini Il Vignola illustrato (Roma 1770).

Knižní produkce doby baroka byla diferencovanější a dřevořez, který dobře vyhovoval diagramovému typu renesanční vědecké ilustrace, byl nahrazen mědirytem předurčeným pro umělecky procítěné obrazy klášterních, kostelních, palácových a zahradních staveb. Z nesmírně bohaté série alb s reprezentativními pohledy jmenujme alespoň dvoudílnou publikaci Peetera Pauwela Rubense Palazzi di Genova (Amsterdam 1622 se 139 rytinami) či mladší album Jacqua Rigauda a Jeana-Baptisty Rigauda Recueil de cent vingt-une des plus belles vues de palais, chateaux et maisons royales de Paris et de ses environs (Paris-Strasbourg-London ca 1780-1810 se 121 rytinami). Zde se publikace o architektuře stýkaly již s technickými obory a topografií. Tyto přesahy dokládá nejlépe také celoživotní dílo Josefa Furttenbacha, z něhož vyjímáme: Architectura civilis (Ulm 1628 se 40 dvoustrannými mědiryty), Architectura navalis (Ulm 1629 s 41 mědiryty), Architectura martialis (Ulm 1630 s 12 mědiryty), Architectura recreationis (Augsburg 1640 s 36 mědiryty) a Architectura privata (Augsburg 1641 s 15 mědiryty). Ilustrace všech Furttenbachových děl vznikly dle autorových předloh. Bohatou uměleckou výzdobu vykazují i další tituly, mimo jiné Daniel Meyer Architectura oder Verzeichnuß allerhand Einfassungen an Thüren, Fenstern und Decken (Frankfurt/M. 1659), Georg Andreas Boeckler Architectura curiosa nova, das ist Neue Ergötzliche Sinn- und Kunstreiche auch nützliche Bau- und Wasser-Kunst (Nürnberg 1664), Nicolaus Goldmann Vollständige Anweisung zu der Civil- Bau-Kunst (Wolfenbüttel 1696 s podstatnými dodatky Leonharda Christopha Sturma). Prospekty vídeňských barokních lokalit tvořili s oblibou Johann Adam Delsenbach, Johann Bernhard Fischer von Erlach či Salomon Kleiner.
Vedle této literatury, specializující se na jednotlivé obory architektury, vycházely i učebnice vybavené rytinami a později většinou již litografiemi. Posthumně bylo vydáno dílo Guarina Guariniho Architettura civile (Torino 1737), dále lze jmenovat Cours darchitecture Jacqua Françoise Blondela (Paris 1771-1777 v devíti svazcích), dílo Abrahama Swana The British architect (Boston 1794) nebo Gustava Sempera Der Stil in den technischen und tektonischen Künsten oder Praktische Aesthetik (München-Frankfurt/M. 1860-1863 ve dvou svazcích). Měkké litografie se velmi dobře uplatnily při reprodukci architektonických segmentů a ornamentů. Z bohaté literatury tohoto typu poukazujeme na obrazové knihy londýnského kreslíře Augusta Pugina (1812-1852).
Čáslavského veduta Kutné Hory (Praha 1675). Kořínek, Jan: Staré paměti kutnohorské (Praha, Jiří Černoch 1675). Tabule za pag. 30 signovaná pod legendou vpravo dole dvojverším „to mile wlasti winssowal když kupr ryl a fformowal G. Ciaslawsky 1674“. Antikvariát Meissner (Praha).

Bohemikální staré tisky tohoto oboru jsou sporadické. Ještě v předbělohorském století, alespoň dle současných bibliografických znalostí, nenacházíme ani původní tvorbu, ani překlady (Vitruvius byl přeložen až 1953, Vignola 1954 a Palladio 1958). Tato literatura je představována nanejvýše reedicemi zahraničních titulů. Jedna z prvních byla pořízena až v rudolfínské době. Šlo ve své době o známou příručku Gabriela Krammera, německého truhláře a rytce usazeného v Praze. Nazývala se Architectura von den fünf Seülen sambt iren Ornamenten und Zierden (Praha 1606). Autor ji už v prvním, kolínském vydání z roku 1600 vybavil vlastními nákresy, které byly převzaty i do zkráceného pražského přetisku, pod nímž je jako vydavatel podepsán Marcus Sadeler. Častější způsob prezentace tohoto oboru záležel v zařazováním plánů a půdorysů sakrálních staveb do různých světských i náboženských publikací, např. Čáslavského planimetrické rytiny chrámu sv. Barbory v Kořínkových Starých pamětech kutnohorských (Praha 1675) použité ještě v Beckovského Poselkyni starých příběhův českých (Praha 1700). Odborný ráz měla až dvojjazyčná učebnice rakouského inženýra Lukase Vocha Správa k vyrejsování pěti řádů sloupů podle dvanáctidílného modelu. … Unterricht zu Aufreissung der fünf Säulenordnungen nach dem zwölftheiligen Modul (Praha 1783 s dvaadvaceti mědiryty Jana Balzera dle Šimona Josefa Trusky).



Bibl.: FOWLER, L.-HALL-BAER, El.: The Fowler architectural collection of the Johns Hopkins University. Catalogue. Baltimore (MD) 1961; KATALOG der Ornamentisch-Sammlung der Staatlichen Kunstbibliothek Berlin. Bd. 1-2. Berlin-Leipzig 1939 (repr. 1958 a 1990); MOUREY, G.: Le livre des fetes françaises. Paris 1930; VINET, E.: Bibliographie methodique et raisonnee des beaux-arts. Esthetique et histoire d’art, archeologie, architecture, sculpture, peinture, gravure, arts industriels … Paris 1874 (repr. 2000); WEISBACH, W.: Trionfi. Berlin 1919.

Lit.: HANUŠ, K.-BENEŠOVÁ, M.: Vývoj architektury a umění. Sv. 1. Praha 1964; SCHLOSSER, J. von: Handbuch der Quellenkunde … Die Kunstliteratur. Wien 1924; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.