Armilární sféra

Z Encyklopedie knihy

Rentzova ilustrace Bleiweisových tezí z aristotelovské filozofie (Praha 1738). Bleiweis, Jan: Gloriosissimi … gestis … Lotharingorum gentis … tractatibus de mundo, coelo et elementis … publice propugnavit … d. Joannes Ernestus S.R.I. comes de Bubna & Littitz (Praha, Tiskárna jezuitská, fa. Leopold Jan Kamenický 1738). Detail nesignované (Rentzovy?) tabule s armilární sférou za pag. 82. Antikvariát Meissner (Praha).
Armilární sféra v pletencové borduře (Venezia 1496). Regiomontanus, Johannes: Epitoma in Almagestum Ptolemaei (Venezia, Johann Hamann 1496). Fol. a3b v pletencové borduře provedené dřevořezem bílé linie, uprostřed bordury Ptolemaios a Regiomontanus sedící pod armilární sférou. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DM III 8.

Armilární sféra (z lat. armilla = náramek, též astrolabium, astroláb) od starověku používaný přístroj, který pomocí otáčivých kovových kruhů určoval výši hvězd nad obzorem. Funkční maketu sféry nazýváme volvela (z lat. volvo = točit se). Pozůstávala z několika kotoučů, které byly tištěny na tvrdším papíru, kolorovány a uprostřed prošity nití tak, aby se mohly otáčet. Takové makety zařadil v 70. letech 15. století do svých kalendářů už matematik, astronom a norimberský tiskař Johann Regiomontanus (vlastním jménem Johann Müller von Königsberg, 1446-1476). Později tyto modely zdokonalil matematik Petrus Apianus, např. Astronomicum Caesareum (Ingolstadt 1540).

Tychonova Astronomiae instauratae mechanica (Nürnberg 1602). Tycho Brahe: Astronomiae instauratae mechanica (Nürnberg, Levin Hulsius 1602). Fol. D3b s celostranným vyobrazením Tychonovy armilární sféry. Antikvariát Meissner (Praha).

Dřevořezové vyobrazení armilární sféry se vyskytuje v aplikované astronomické literatuře nejčastěji spolu se zeměkoulí jako atribut matematiků portrétovaných na titulních stranách kalendářů a pranostik, např. Pawel Turinsky Neuer Krackauer Schreib- und Hauss-Calender, auff das Jahr … M.DC.XCVII. (Brno 1696?). Poměrně běžné je vyobrazení sféry ve starších učebnicích zeměpisu, např. Maxmilian Dufrène Rudimenta geographica (Praha 1750).


Lit.: GINGERICH, O.: Astronomical Scrapbook. Sky and Telescope 5, 1985, s. 406-408; CHOJECKA, E.: Astronomische und astrologische Darstellungen und Deutungen bei kunsthistorischen Betrachtungen alter wissenschaftlicher Illustrationen des 15.-18. Jahrhunderts. Berlin 1967; ZINNER, E.: Deutsche und niederländische astronomische Instrumente des 11.-18. Jahrhunderts. München 1956 (repr. 1967).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.