Arnold Pannartz

Z Encyklopedie knihy

Sweynheymův a Pannartzův tisk s malovanými a zlacenými doplňky (Roma 1469). Caesar, Gaius Iulius: Commentarii de bello Gallico. Commentarii de bello civili, ed. Johannes Andreae, episcopus Aleriensis (Roma, In domo Petri de Maximis [= Konrad Sweynheym et Arnold Pannartz] 1469). Fol. 66b s dílensky pracovanými iniciálami C(Oactus) a O(Mni). Zlatá písmena vystupují z bílého pásového pletence s červenou a žlutou podkresbou (srov. tutéž výzdobu na strahovské sign. DM II 19). Orientalizující pletenec je doplněn vegetabilními motivy. Barevné plochy i černé pozadí pletence jsou dekorovány drobnými bílými trojbody. Z levé části obou iniciál vybíhají krátké tupé rozviliny. U každé iniciály je na margu drobná reprezent

Arnold Pannartz (též Panarcz, Pannarty, 1464-1490) původně klerik kolínské arcidiecéze a první tiskař, který spolu s Konradem Sweynheymem exportoval knihtisk za hranice Německa, a to do Itálie. Oba se usadili roku 1465 v Subiacu, kde po Mohuči, Bamberku a Štrasburku vznikla čtvrtá nejstarší dílna na světě. Již v září prvního roku jejich společné činnosti vydali spis De oratore Marca Tullia Cicerona (Subiaco 1465) a hned v říjnu pokračovali objemným dílem Lucia Coelia Firmiana Lactantia Opera (Subiaco 1465). Oba tituly, stejně jako kupříkladu pozdější De civitate Dei Augustina Aurelia S. (Subiaco 1467), byly zde zpřístupněny knihtiskem vůbec poprvé. Dílna disponovala těžce a kompresně působícím a formálně nezařaditelným písmem, které vykazuje ještě některé znaky starší gotikoantikvy a nově se ohlašující antikvy raného typu.

Roku 1467, po necelých dvou letech činnosti v Subiacu, oba přesídlili do Říma, který jim skýtal výhodnější obchodní možnosti. V některých publikacích novou dílnu označovali „in domo Petri de Maximis“. Zde je Pannartz doložen až do roku 1476, tedy o tři roky déle nežli Sweynheym. Na edičních záležitostech tiskárny se významně podílel učený humanista Giovanni Andreae de Bussis (1417-1493), biskup a od 1471 knihovník papeže Sixta IV. Erudovaně připravoval rukopisné texty k vydání, psal dedikace a předmluvy.

Římskou etapu obou tiskařů provází jiný druh tiskového písma. Je to raný pokus o vytvoření již slohově čisté, dokonalé a kresbou rozměrné antikvy, jejíž základ kvalitativně rozvíjeli pokračovatelé v Benátkách. Tato antikva poprvé přichází v knize Marca Tullia Cicerona Epistolae ad familiares (Roma 1467). Použita byla také buď při reedicích z předchozí etapy, anebo opět v prvních vydáních 36 titulů klasické a křesťanské náboženské literatury, např. Biblia latina (Roma 1471) či Nicolaus de Lyra Postila super totam Bibliam (Roma 1471-1472). Oba tiskaři vydávali též nakladatelské a knihkupecké seznamy, které jako vůbec první byly opatřeny informacemi o nákladu jednotlivých děl. Sweynheymův odchod ze společenství roku 1473 Pannartzovu činnost patrně nijak nenarušil, jak vidíme na šesti edicích klasiků připravených v jediném roce, např. Lucius Annaeus Seneca Epistolae ad Lucilium (Roma 1475), Herodotus Historiae (Roma 1475), Josephus Flavius De bello Judaico (Roma 1475) aj.


Lit.: DONATI, L.: Brevis oratio in C. Sweynheym et A. Pannartz. La Bibliofilia 69, 1967, s. 224-227; MIGLIO, M. (ed.): Le prefazioni di Giovanni Andrea Bussi. Alle edizioni romane di Sweynheym e Pannartz. Milano 1978; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963; NOACK, Fr.: Das Deutschtum in Rom seit dem Ausgang des Mittelalters. Bd. 1-2. Berlin-Leipzig-Stuttgart 1927; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930; VINAŘICKÝ, K.: Jan Gutenberg v Hoře Kutné r. 1412. Květy české 12, 1845, zvl. str. 598-599.

Lex.: BORSA (Itálie) 1. 244 = BORSA, G.: Clavis typographorum librariorumque Italiae 1465-1600. Vol. 1-2. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 35. Baden-Baden 1980.; GELDNER 2. 25-30 = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.; TOOLEY 3. 378. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.