Artikule

Z Encyklopedie knihy

Januszowského tisk polských artikulí (Kraków 1595). Constitucia seymu walnego krakowskiego w roku M.D.XCV. (Kraków, Drukarnia Łazarzowa [= Jan Januszowski] 1595). Titulní strana. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. CK V 4/6.
Schumannský tisk sněmovních artikulí (Praha 1615?). Tito artikulové na sněmu obecném, generálním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta Páně tisícího šestistého patnáctého v outerý po svaté Trojici, … zavříni jsou (Praha, Tiskárna schumannská 1615?). Typická titulní strana artikulí s dřevořezovým císařským znakem. Antikvariát Meissner (Praha).

Artikule (z lat. articulus = článek) 1. druh administrativních tisků přinášejících úřední záznamy o zemských sněmech tří stavů (panského, rytířského a městského). Sněmy jednaly o návrzích krále (královské propozice), stavů jako celku (obecné artikule), anebo jednotlivců (zvláštní artikule). Návrhy se týkaly záležitostí správních, soudních, poddanských, hospodářských, finančních, vojenských, bezpečnostních a církevních.

Do tisku přicházely během 16.-19. století pod synonymními názvy Artikul, Artikulové, Článkové sněmovního snešení, Snešení stavů, Svolení sjezdu nebo Zavírka (Zavření) sněmu. Byly tištěny v typické osmerkové úpravě a se symptomatickým titulním dřevořezem (pro artikule českého sněmu přicházel Český lev, pro markrabství byla užívána Moravská orlice). V této podobě se tisky sněmovních artikulí v zahraničí neobjevují nikde. Artikule vyhlašovalo, spolupodepisovalo a tištěnou podobu revidovalo vždy několik z dvanácti nejvyšších zemských úředníků (nejvyšší purkrabí, hofmistr, maršálek, nejvyšší komorník, nejvyšší zemský sudí, kancléř, dvorský sudí, nejvyšší zemský písař, podkomoří atd.). V mnoha vydáních byly k textu přitištěny jejich dřevořezové a od 17. století i mědirytové erby. Do roku 1627 byly artikule tištěny jen česky, pak česky a paralelně též německy.

Starší zprávy o českých artikulích z let 1474, 1478, 1483 a 1486 jsou rozporné. Ukazuje se, že nemuselo jít vůbec o tisky, ale o rukopisnou podobu sněmovních záznamů. Pražský tisk artikulí z roku 1497 je od konce 20. let 19. století nezvěstný. První, unikátním korekturním exemplářem doložené artikule týkající se sněmu 1492 byly vydány pravděpodobně v Praze krátce po 1500. K této skupině raných tisků můžeme přiřadit i okolo roku 1500 vydaná Kompaktáta zachycující smlouvu mezi Čechy a basilejským koncilem o přijímání pod obojí (ačkoli byla vyhlášena 1436 a 1462 papežem zrušena, svůj význam si podržela ještě na počátku 16. století, jak svědčí český tisk v Praze 1513 a latinský v Norimberku 1518). Nejstarší známé artikule tištěné v 16. století pro Čechy nesou letopočet 1515 a pro Moravu 1540, poslední se týkají roku 1823 (Čechy) a 1848 (Morava). Neúplný, ale prozatím jediný publikovaný přehled artikulí podává retrospektivní bibliografie zvaná Knihopis českých a slovenských tisků.

2. Souhrnné pojmenování novinových letáků vydávaných za německé selské války. Autoři těchto Selských artikulí obhajovali právo na odpor proti vrchnosti a na ustavení církevní samosprávy v reformačním duchu. Požadovali zmírnění roboty a svobodného užívání zemědělské půdy. Jde o nejstarší masové využití tištěné literatury v sociálním boji za nové uspořádání společnosti. Vůbec první novinový leták tohoto druhu byl vydán na počátku roku 1525 pod názvem Die grundtlichen und rechten Hauptartickel aller Baurschafft unnd Hindersessen (Augsburg? 1525) a do prosince se dočkal nejméně 22 dalších vydání.

3. Nejčastěji v právnické literatuře a v katechismech synonymní pojmenování článku či kapitoly členící tištěný text na obsahově přehlednější úseky.


Lit.: HOFFMANNOVÁ, J.: Pražští úřední tiskaři. Documenta Pragensia 10/2, 1990, s. 299-314; LENK, W. (ed.): Dokumente aus dem deutschen Bauernkrieg. Frankfurt/M. 1982; MALÝ, K. (a kol.): Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha 1999; URBÁNKOVÁ, E.: K prvním českým tiskům kompaktát. In: Docentu PhDr. Františku Horákovi k šedesátinám. Praha 1971, s. 33-41; URBÁNKOVÁ, E.: Prvotisky českých sněmovních artikulů. Ročenka Univerzitní knihovny v Praze 1966. Praha 1967, s. 136-153; VANĚČEK, V.: Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945. Praha 1975.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.