Augsburk

Z Encyklopedie knihy

Augsburk (Augsburg) v pořadí šesté německé město s nejstarší knihtiskařskou dílnou, kterou roku 1468 založil Günther Zainer. K jeho významnějším souputníkům a následovníkům patřili Johann Bämler, Johann Froschauer, rodina Schönspergerů, Anton Sorg, Erhard Ratdolt a institucionální Tiskárna benediktinská. Do roku 1500 tiskli mimo jiné ještě Johann Schüssler (činný 1470-1473), Johann Wiener (1475-1479), Ludwig Hohenwang (1477-1487, pak Basilej 1487-1490), Johann Blaubirer (též Planbites, 1478-1486), Johann Keller (1478-1482), Ambrosius Keller (1479), Hermann Kästlin (1479-1485), Christmann Heyny (1481), Anna Rügerová (Rügerin, 1484), Johann Schobser (též Hans S., zprvu nesamostatně 1485-1500, pak Mnichov 1501-1530), Peter Berger (1486-1489), Johann Schaur (1491-1500, předtím Mnichov 1482), Lucas Zeissenmair (1494-1502, pak Wessobrunn 1502-1505) aj. Na přelomu 15. a 16. století se ve městě etabloval jeden z nejstarších specializovaných nakladatelů Johann Rynmann. V 16. století pracovalo ve městě asi 76 tiskařských dílen, mimo jiné Erhard Oeglin, Johann Otmar, Heinrich Steiner či institucionální Tiskárna „Ad insigne pinus“ (1594-1619).

Jedinou jazykově českou publikaci před rokem 1800, totiž dřevořezy ilustrovaný Canisiův Katechismus … obrázky vypodobněný (Augsburg 1615), vytiskl Christoph Mang, jeden z necelé stovky tiskařů 17. století činný 1603-1624. S Augsburkem jako místem tisku je spjato také vydání nejstaršího románu o Praze, totiž Zwo kurtzweilige lustige und lächerliche Historien, die erste von Lazarillo de Tormes, … die ander von Isaac Winckelfelder und Jobst von der Schneid (Augsburk 1617). Jde o starou a často přepracovávanou španělskou látku z poloviny 16. století líčící společnost „zespodu“ čili pohledem mazaných vyděděnců, žebráků, zlodějů a jiných darebáků. Základem augsburské verze je část Cervantesových Příkladných novel (1613), které Niklas Ulenhart adaptoval a zasadil dle vlastních prožitků do soudobé Prahy. Nakladatelem tohoto pikareskního románu byl mnichovský tiskař Nikolaus Heinrich ml. (též Hainrich, Henricus, činný 1597-1654). Kniha vyšla z augsburské tiskárny Andrease Apergera (1598-1658, činný 1617-1658). Později byla obnovena v Lipsku 1724 (česky 1898 a 1983).

Většina augsburských tiskařů velmi dbala na žánrovou pestrost své produkce, kupříkladu zařazováním knížek lidového čtení, i na vysokou estetickou úroveň knižní tvorby. K předním augsburským ilustrátorům renesanční epochy, narozeným ještě v 15. století, patřili zvláště Leonhard Beck, Jörg Breu st., Hans Burgkmair st., Daniel Hopfer st. a Jost de Negker. S městem byli v 16. století spjati také prozatím neznámý Mistr Petrarcy a Hans Weiditz ml. Od počátku 17. století se v Augsburku koncentroval nejsilnější potenciál německé mědirytecké tvorby. Sídlili zde nakladatelé kartografické produkce, zejména Gabriel Bodenehr st., Johann Baptist Homann, Tobias Konrad Lotter či Matthäus Georg Seutter st. Zdejší kreslíři, rytci i ostatní nakladatelé udržovali mezi 17. a 18. stoletím úzké kontakty s Českými zeměmi, např. Josef Erasmus Belling, Johann Georg Bergmüller, Philipp van den Bossche, Martin Gottfried Crophius, Christian Engelbrecht, Jakob Andreas Fridrich st., Johann Christoph Hafner, Johann Jakob Haid, Leonhard Heckenauer ml., Gottlieb Heiss st., Johann Daniel Herz st., Johann Andreas Pfeffel, Johann Georg Pinz, Johann Georg Ringle, Gottfried Rogg, Martin Tyroff, Bernhard Vogel, Georg Andreas Wolfgang st. Mimo to tiskaři v Čechách objednávali anebo patiskovali ilustrace rodiny Kilianů, Klauberů, Krausů, Küselů a Weigelů. Někteří umělci, jejichž činnost byla spjata s Augsburkem, se v Čechách krátce nebo i trvale usadili, např. Anton Birkhard, Dominicus Custos de Coster, Philipp Jakob Franck.


Lit.: BUSHART, Br. (ed.): Welt im Umbruch. Augsburg zwischen Renaissance und Barock. Ausstellung der Stadt Augsburg in Zusammenarbeit mit der Evangelisch-Lutherischen Landeskirche in Bayern anläßlich des 450. Jubiläums der Confessio Augustana unter dem Patronat des International Council of Museums. Bd. 1-3 (1. Zeughaus, 2. Rathaus, 3. Wende zur Neuzeit, Beiträge). Augsburg 1980-1981; GIER, H.-JANOTA, J. (edd.): Augsburger Buchdruck und Verlagswesen. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Wiesbaden 1997; KÜNAST, H.-J.: „Gedruckt zu Augsburg“. Buchdruck und Buchhandel zwischen 1468 und 1555. Tübingen 1997; LANCKOROŃSKA, M.: Die Augsburger Druckgraphik des 17. und 18. Jhs. In: Augusta 955-1955. Forschungen und Studien zur Kultur- und Wirtschaftsgeschichte Augsburgs (hrsg. von H. Rinn). (Augsburg) 1955, s. 347-362; RINN, H. (ed.): Augusta 955-1955. Forschungen und Studien zur Kultur- und Wirtschaftsgeschichte Augsburgs. (Augsburg) 1955; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 23 (Die Drucker von Augsburg. Erhard Ratdolt …). Leipzig 1943; ZAPF, G. W.: Augsburgs Buchdruckergeschichte nebst den Jahrbüchern derselben. Bd. 1-2. München-Pullach 1968.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 12-25; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 32-34; GELDNER 1. 132-159. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.