Augustin Fabián Beinhauer

Z Encyklopedie knihy

Augustin Fabián Beinhauer (též Baynhauer, Beynhauer, zemř. 1839) tiskař a nakladatel v Jihlavě. Pocházel z Olomouce, kde se v tiskárně Josefy Terezie Hirnlové vyučil. Když Josef Jiří Trassler získal na konci roku 1788 povolení moravského zemského gubernia založit další tiskárnu v Jihlavě, odstěhoval se Beinhauer i s rodinou za ním. Ještě nezprovozněnou ji v září 1789 od Trasslera koupil a samostatně zde tiskl během 1790-1831. Dle literatury provozoval knihtiskařskou živnost roku 1806 ještě v Těšíně (1807 prodána Tomáši Procházkovi) a v haličské Wadowici.

Beinhauerův ediční program vycházel vstříc lidovému publiku a zaměřoval se na takzvané knížky lidového čtení, kramářské písně, modlitební knihy a školní učebnice, např. Allgemeine Andacht mit den Vorzügen eines Jubiläums, welche in der Brünner Diözes … im Jahr 1795 gehalten wird (Jihlava 1795?), Naučení k umění početnímu pro školy v cís. král. zemích (Jihlava b. r.), Herbář aneb Lékařská knížka pro lidi naproti rozličným vnitřním i zevnitřním nemocem pro chudý lid (Jihlava b. r.), Johann Markus von Ehrenfels Herbář aneb Lékařská knížka pro dobytek hovězí (Jihlava b. r.), Christian Heinrich Spiess Hugo a Kleta neb Kamenná svatební postel ze čtrnácti století (Jihlava ca 1800) aj. Specialitou tiskárny byly překlady německých děl romantika Johanna Karla Augusta Musäuse, které u nás jinde nevycházely, např. Libuše aneb Poobědování na železném stole (Jihlava ca 1835), Rolandovi zbrojnošové aneb Trojí darové zázrační (Jihlava ca 1835), Švábský Frýdbert aneb Labutí rybník blíž Zvíkova (Jihlava ca 1835) a Nymfa studénky aneb Trojí žádosti (Jihlava ca 1844). Většina této levné produkce není z komerčních důvodů datovaná.

Eleonora Dobramischlová (rozená Beinhauerová), vnučka Fabiána Augustina Beinhauera, se provdala za Jana Rippla (též Rypl, Ryppl, 1799-1873), který roku 1827 vstoupil do jihlavské tiskárny jako učeň, 1831 se stal zplnomocněným zástupcem firmy a 1839 vlastníkem. Roku 1843 rozšířil provoz o litografickou dílnu a 1858 vyměnil dřevěné ruční knihtiskařské lisy za rychlolis. Od roku 1872 je jako Ripplův společník veden jeho syn Gustav Rippl (zemř. 1916). Firma pracovala pod označením „Jan Rippl a syn“ (1945 znárodněna). Druhý Ripplův syn Eugen Emanuel vedl v Jihlavě během 1862-1899 jinou tiskárnu, která na rozdíl od otcova podniku, realizujícího germanofilní program, pracovala jen pro českou menšinu.


Lit.: FRÍDLOVÁ, O. (ed.): Besedy o dějinách tisku. Ohlédnutí za českými nakladateli, typografy a tiskaři. Praha 1997; VOBR, J.: Jihlavské tisky českých kramářských písní. Praha 1970 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze).

Lex.: CHYBA 54 a 220. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.