Augustin Hirschvogel

Z Encyklopedie knihy

Augustin Hirschvogel (1503-1553) literárně činný mědirytec pocházející z norimberské rodiny malířů skla. Školil se v Benátkách, pracoval v rodném Norimberku a poslední desetiletí strávil ve Vídni, kde také zemřel. Volnou grafiku zaměřoval především na krajinářskou tvorbu, v níž rozvíjel Altdorferovy tradice podunajské školy.

Jako jeden z prvních umělců německy mluvících zemí programově užíval k ilustrování knih namísto tradičního dřevořezu již mědiryt. Svou literární prvotinu Ein aigentliche und grundtliche Anweysung in die Geometria (Nürnberg 1543) doprovodil sice ještě dřevořezovými ilustracemi, ale pro jiné vydání z téhož roku nazvané Geometria. Das Puch Geometria ist mein Namen … ich pring Architectura und Perspectiva zusamen (Nürnberg? 1543) je nahradil mědiryty. Hirschvogelovy rytiny přicházejí mimo jiné též v cestopisu Sigmunda von Herbersteina Rerum Moscovitarum comentarii (Wien 1549) či ve vlastní práci Concordantz unnd Vergleychung des Alten und Newen Testaments (Wien 1550).


Lit.: HEYMER, K. (ed.): Hirschvogel. Katalog. Dresden 1998; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; SCHAPER, Ch.: Die Hirschvogel von Nürnberg und ihr Handelshaus. Nürnberg 1973 (Nürnberger Forschungen. Einzelarbeiten zur Nürnberger Geschichte, Bd. 18); SCHWARZ, K.: Augustin Hirschvogel. Ein deutscher Meister der Renaissance. New York 1971.

Lex.: NAGLER 6. 557-560 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 17. 138-140 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 2. 338. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.