Bakovsko-kacovská tiskárna – Praha

Z Encyklopedie knihy

Bakovsko-kacovská tiskárna – Praha představuje poslední pokus o vzkříšení hebrejského knihtisku v Praze, který se během první poloviny 18. století dostával postupně do finančních a technických nesnází. Obě pražské dílny, Kohenova (respektive Kacova) i Bakova, vlastnily po jednom ručním tiskařském lisu. Produkce postupně klesala a dovoz hebrejské literatury od moravských Neumannů a z ciziny k nespokojenosti gubernia převládl (je známo, že roku 1781 obě pražské tiskárny spotřebovaly dohromady asi 500 kg tiskového papíru, zatímco hmotnost hebrejských knih dovážených z Německa byla skoro šestnáctkrát vyšší). Roku 1783 byly proto obě pražské dílny prodány a spojeny (něm. „Erkaufte Backische und Katzische privilegierte Buchdruckerei“). Vlastníkem se stalo konzorcium tří vážených a bohatých členů pražské židovské obce: Wolf (Volf) Šimeon Frankel, Sussmann (Eleazar) Glogau a David Moše Taussig.

Nutné modernizaci tiskařského provozu mělo vyjít vstříc povolení pražské písmolijecké živnosti, o níž gubernium jednalo 1782-1784 (židovský slévač z Německa Marcus Simon Schwabach se v Praze asi usadil, nicméně stopy jeho činnosti jsou na hebrejské produkci patrné právě jen 1784). V této době došlo také k významnějšímu kvantitativnímu nárůstu produktivity práce. Od roku 1785 však ubývalo pomocníků (ze sedmi sazečů zbyli jen dva) a nastala opět stagnace. Konzorcium Tiskárnu urychleně asi 1786 prodalo křesťanskému živnostníkovi Ignáci Elsenwangerovi. Pomineme-li krátké přerušení pražského hebrejského knihtisku 1669-1672, pak tímto převodem skončila dlouholetá a bohatá historie odvíjející se v metropoli od roku 1512. Elsenwangerovi se investice vyplatila, neboť 1789 vyšlo nařízení zvýhodňující židovské tiskárny v zemi a zakazující dovážet knihy z ciziny, vyrobily-li jich domácí tiskaři dostatek.


Lit.: FREIMANN, A.: Die hebräischen Druckereien in Prag von 1753-1828. Soncino-Blätter 3, 1929-1930, s. 113-143; NOSEK, B.: Auswahlkatalog hebräischer Drucke Prager Provenienz aus dem 18. Jahrhundert in den Sammlungen des Staatlichen jüdischen Museums in Prag. III. Teil: 1700-1799. Judaica Bohemiae 13, 1977, s. 96-120 a 14, 1978, s. 35-58; NOSEK, B.: Katalog ausgewählter hebräischer Drucke Prager Provenienz. II. Teil: Die Buchdruckerei der Familie Bak. Die Buchdruckerei des Abraham ben Schimon Heida, gennant Lemberger. Judaica Bohemiae 11, 1975, s. 29-53; VOLF, J.: Z dějin židovského knihtisku v Praze v 17. a 18. století. Věstník Královské české společnosti nauk, tř. filozoficko-historicko-filologická 3. Praha 1925; VOLF, J.: Z dějin židovských knihtiskáren v Praze v 18. a 19. století. Příspěvky k dějinám českého knihtisku, písmolijectví, knihkupectví a antikvariátu na počátku 19. století. Časopis Národního muzea 99, 1925, s. 154-160; VONKA, R. J.: Židovští knihtiskaři v Praze. Ročenka československých knihtiskařů 17, 1934, s. 91-119.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.