Bartoloměj Albrecht Forman

Z Encyklopedie knihy

Manýristická bordura erbu od řezáče GE (Brno 1609). Paprocký z Hlohol, Bartoloměj: Štambuch slezský (Brno, Bartoloměj Albrecht Forman 1609). Fol. Gg2b s erbem Šelihů z Řuchova. Bordura erbu signována vpravo nahoře kreslířem VW a vpravo dole řezáčem „16GE08“ (letopočet s vepsaným monogramem a připojeným řezáčským nožem). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AO XI 40.
Bartoloměj Albrecht Forman (vlastním jménem Albrecht, BAF, zemř. 1612?), rodák ze slezské Wodzisławi. Původně se jmenoval Bartłomiej Albrecht a nové příjmení Forman (Fuhrmann, lat. Auriga) přijal po manželce. Byl knihovníkem a v letech 1598-1600 faktorem Tiskárny premonstrátskéLouce u Znojma. Možná že ho zdejší kolega Jan Willenberg vypodobnil na vinětě z roku 1599 jako sazeče s iniciálami BF. Vinětu známe z Schererovy Postill … uber die sontäglichen Euangelia durch das gantze Jahr (Louka/D. 1603).

Během 1601-1611 zastihujeme Formana jako samostatného tiskaře v Brně. Tady od 1605 získal měšťanství a ještě vykonával funkci soudního písaře. Proto je také možným autorem příručky Formy listů rozličných podle notule kanceláře Markrabství moravského (Brno 1611?), kterou sám vytiskl. Jedním z posledních dnes známých tisků mohl být překlad Agricolovy Knížky srovnávající Starý a Nový zákon (Brno 1611), která se dochovala v zahraničním unikátu.

Manýristická bordura erbu od kreslíře VW (Brno 1609). Paprocký z Hlohol, Bartoloměj: Štambuch slezský (Brno, Bartoloměj Albrecht Forman 1609). Fol. Kk2b s erbem Žirovských z Žirové.. Bordura erbu signována v pravém spodním rohu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AO XI 40.

Forman si z Louky do Brna odvezl prozatím nezjištěný počet dřevořezových štočků. Jako důkaz může posloužit alespoň rámovaná Moravská orlice s nápisem „Insignia Marchionatus Moraviae“ a monogramem Jana Willenberga. Loučtí premonstráti ji otiskli na artikulích roku 1600, Forman v Brně přinejmenším třikrát (artikule 1601, 1602 a 1604?). Nato štoček přešel 1617 k olomouckému Pavlu Schrammovi a o jedenáct let později ho zastihujeme ještě u Mikuláše Hradeckého z Kružnova.

Forman v Brně tiskl převážně česky. Díky svému původu udržoval kontakty s polským literátem Bartolomějem Paprockým z Hlohol. Vytiskl jeho drobná dílka Rozmlouvání aneb Hádání chudého člověka s bohatým (Brno 1606), Rozmlouvání kolátora s farářem (Brno 1607) a zejména pak rozsáhlý a výtvarně (nikoli typograficky) sličný Štambuch slezský (Brno 1609). Pro některé erby Štambuchu vytvořil manýristický kreslíř VW rámy s fantaskními zvířaty, které 1607 a 1608 řezal monogramista GE.



Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; DOKOUPIL, Vl.: Soupis brněnských tisků-staré tisky do roku 1800. Bibliografie města Brna. Sv. 3. Brno 1978; FLODROVÁ, M.: Brněnský knihtisk v 17. a 18. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 35-42; FLODROVÁ, M.: Brněnští tiskaři v 17. a 18. století. Brno v minulosti a dnes 9. Brno 1970, s. 56-80; CHALOUPKA, J.: Knihtisk na Moravě v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 29-34.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 69; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 352; CHYBA 90 a 569 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 196. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.