Basilej

Z Encyklopedie knihy

Basilej (Basel) město, v němž byla ca 1468 založena nejstarší knihtiskařská dílna ve Švýcarsku. Působil v ní Berthold Ruppel. K dalším městským tiskařům před 1500 patřili Martin Flach (1472-1487), Michael Wenssler (činný 1472-1491), Hans Schilling (1473-1476), Hans Koch řečený Johann Meister (s přestávkami 1473-1484), Bernhard Richel (1474-1482), Johann Amerbach (1478-1513), Johann Besicken (1480-1483), Peter Kollicker (1482?-1485?, zemř. 1486) a Nikolaus Kessler (1483-1510). V lednu 1483, jak svědčí basilejské archivní prameny, byl aktivní také Michael Furter (zemř. 1517), ale dnes jeho činnost můžeme doložit jen léty 1493/94-1517.

Město, v němž byla roku 1460 založena univerzita, se od přelomu 15. a 16. století stalo jedním z pilířů evropského humanismu a reformace. Na rozdíl od Ženevy, jejíž knihtiskaři silně podléhali francouzským výtvarným vzorům, byla Basilej otevřena směrem k Německu a odtud k zemím, stojícím pod jeho kulturním vlivem. Do roku 1600 zde postupně pracovalo více než 80 tiskařů, zejména rodina Frobenů, dále Andreas Cratander (též Hartmann, činný 1518-1540, dědicové 1540-1550), Heinrich Petri (1528-1579), Johann Oporinus (1538-1567, dědicové do 1594), Eusebius Episcopius (1566-1599), Sixtus a Sebastian Henricpetriové (1569-1627?), Johann Buxtorf st. (tiskárna zaměřená 1591-1664 na výrobu hebrejských knih a spolupracující s první generací později velmi významné dynastie Deckerů) aj. Švýcarské písmolijectví ovlivnil tiskař Johann Jakob Genath st. Jeho dílna přešla roku 1740 do majetku rodiny Haasů, původců několika významných zlepšení v knihtiskařské technologii.


Bibl.: HAEGEN, P. L. Van der: Basler Wiegendrucke. Verzeichnis der in Basel gedruckten Inkunabeln. Basel 1985; HECKETHORN, CH. W.: The printers of Basle in the XVth and XVIth centuries. Straßburg 1898.

Lit.: BIETENHOLZ, P. G.: Basle and France in the sixteenth century. The Basle humanists and printers in their contacts with francophone culture. Genève 1970; BINZ, G.: Die Anfänge des Buchdrucks in Basel. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 385-397; BRUCKNER, A.: Schweizer Stempelschneider und Schriftgiesser. Geschichte des Stempelschnittes und Schriftgusses in Basel und der übrigen Schweiz von ihren Anfängen bis zur Gegenwart. Basel 1943; ČERVENKA, J.: Basilejský humanismus a Jan Blahoslav. In: Jan Blahoslav, předchůdce J. A. Komenského 1571-1971. Sborník studií k čtyřstému výročí úmrtí Jana Blahoslava (red. S. Bimka a P. Floss). Uherský Brod (1975), s. 50-63; HARTMANN, A.-JENNY, B. R. (edd.): Die Amerbachkorrespondenz. Im Auftrag der Kommission für die öffentliche Bibliothek der Universität Basel. Bd. 1-10. Basel 1942-1995; HEITZ, P.: Basler Büchermarken bis zum Anfang des 17. Jahrhunderts. Strasbourg 1895; HIERONYMUS, Fr. (ed.): Basler Buchillustration 1500-1545. Oberrheinische Buchillustration. Bd. 1-2. Basel 1972-1984; HIERONYMUS, Fr.: Briefe der UB als Quellen der Buchdruck- und Wissenschaftsgeschichte. Basel ca 1995; HIERONYMUS, Fr.: Griechischer Geist aus Basler Pressen. Basel 1992; JOHNSON, A. F.: The first century of printing at Basle. London 1926; KOT, S.: Bazyleja i Polska (XV-XVII w.). In: S. Kot: Polska złotego wieku a Europa. Studia i szkice (ed. H. Barycz). Warszawa 1987, s. 387-408; LUCHSINGER, Fr.: Der Basler Buchdrucker als Vermittler italienischen Geistes, 1470-1529. Basel 1953; PFISTER, A.: Die Bedeutung Basels für die Druckkunst. Basel 1936; PICCARD, G.: Papiererzeugung und Buchdruck in Basel bis zum Beginn des 16. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 8, 1966, sl. 226-232; SCHMIDT, Ph.: Der Bibeldruck in Basel. Aus der Druckgeschichte der Lutherbibel in Basel. Basel 1943; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 21 (Die Drucker in Basel. 1. Michael Wenßler, Bernhard Richel, Martin Flach, Johann Amerbach …), Bd. 22 (Die Drucker von Basel. 2. … Johann Froben …). Leipzig 1938-1940; STEINMANN, M.: Aus dem Briefwechsel des Basler Druckers Johannes Oporinus. Basler Zeitschrift für Geschichte und Altertumskunde 69, 1969, s. 103-203; STEINMANN, M.: J. Oporinus. Ein Basler Buchdrucker um die Mitte des XVI. Jahrhunderts. Basel 1967; VOISÉ, W.: Prace polskich uczonych w oficynach bazylejskich epoki renesansu. Roczniki biblioteczne 4/1-2, 1960, s. 25-41; WACKERNAGEL, R.: Humanismus und Reformation in Basel. Basel 1924.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 29-47; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 39-40; GELDNER 1. 109-132. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.