Bible drážďanská (leskovecká)

Z Encyklopedie knihy

Drážďanská bible byla uložena v knihovně v Drážďanech (dnešní Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) pod signaturou Oe 85, podle tohoto místa uložení bývá také označována. Alternativní název Bible leskovecká je odvozen od šlechtického rodu Leskovců z Leskovce, jemuž patřila na konci 16. století, konkrétně kodex v roce 1596 nechala Anna Šlejnicová z Leskovce převázat. Rukopis byl zničen v roce 1914 v Lovani, kam byl zapůjčen kvůli zhotovení fotografií. Zachovány zůstaly jen pořízené fotografie a přepisy částí bible, které pořídili dřívější badatelé, zejména J. Vraštil.

Obsahem kodexu byl text prvního úplného českého překladu bible. Samotný rukopis nebyl datován, podle výzdoby, která měla pocházet z dílny Mistra křižovnického breviáře, byl jeho vznik obvykle kladen do doby kolem roku 1360. Názory na dataci výzdoby však nejsou jednotné. Z iluminací se na fotografiích zachovala úvodní iniciála zobrazující sv. Jeronýma, figurální iniciály na začátku některých evangelií, poprsí sv. Pavla u čtyř jeho listů a dále ornamentální iniciály.

Biblický text v rukopisu obsahoval kromě obvyklých knih ještě Druhou knihu Ezdrášovu a byl doplněný o čtyři předmluvy k některým knihám (Genesis, Matoušovo evangelium, Skutky apoštolské a kanonické epištoly). Dále byly na konci žaltáře zapsány tři chvalozpěvy a tzv. Athanasiovo vyznání víry a před Pavlovými epištolami byly uvedeny krátké texty shrnující jejich obsah.

První úplný český překlad bible vznikl v padesátých letech 14. století a v jiných rukopisech z něj zůstaly dochovány pouze části. Na překladu se podílelo více autorů, kteří jsou podle užívaných termínů děleni na dvě skupiny, které snad působily v různých klášterech. Členem druhé skupiny byl nejvýraznější z překladatelů, jehož dílem byl převod Tobiáše, Skutků apoštolských a snad i Knih královských, jeho autorským vkladem byla úvodní předmluva ke Genezi. Jeho identita je neznámá, ví se, že byl členem dominikánského řádu a zanechal po sobě i další literární díla, Život Krista Pána a Pasionál (českou adaptaci Zlaté legendy Jakuba z Voragine). Biblický překlad byl pořízen patrně pro některý ženský klášter (obvykle se předpokládá iniciativa ze strany představených buď benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě nebo dominikánek u sv. Anny na Starém Městě pražském), samotný text byl přeložen poměrně volně a někdy byl doprovázen i krátkými vysvětlivkami.

KYAS, V.: Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha 1997, zejm. s. 37-51.

Autor hesla: Michal.dragoun