Bonifanti

Z Encyklopedie knihy

Instituce bonifantů vznikla v pražské katedrále z podnětu děkana Víta na začátku druhé poloviny 13. století. Tito „boni infantes“ – dobré děti – pomáhali při liturgii zpěvem, čtením a modlitbou žalmů nebo jinak podle potřeby. Společně bydleli a studovali. O celkem dvanáct bonifantů, vybraných z chudých žáků svatovítské školy, bylo postaráno i hmotně: dostávali jídlo, ošacení a ubytování, přilepšení si obstarávali žebrotou. Jednalo se o profesionální sbor, který se uplatňoval vedle mansionářů, choralistů a žaltářníků. Kromě svatovítské katedrály byl podobný sbor brzy založen ve vyšehradské kapitule, později v Litoměřicích, Žatci a jinde. Regula bonifantorum Arnošta z Pardubic byla zapsána v mikulovském kodexu z roku 1403. Instituce bonifantů zanikla během husitského období.

Lit.: BERÁNEK, J.: Sbor mansionářů pražské metropolitní kapituly. Příspěvek k dějinám liturgického zpěvu v předhusitských Čechách. Miscellanea musicologica, tomus XXIX, Praha 1981, s. 9-50; DUDÍK, B.: De regula Bonifantorum. In: Archiv für österreichische Geschichte 37, 1866, s. 418-419; HLEDÍKOVÁ, Z.: Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce, Praha 2008; MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J. – EBEN, D.: Organizace liturgického prostoru v bazilice sv. Víta, in: Castrum Pragense 2, 1999, s. 227-240.

Autor hesla: Dagmar.stefancova