Bordura (bordurová iluminace)

Z Encyklopedie knihy

Bordurová výzdoba úvodní strany knihy Genesis v Antverpské bibli Konráda z Vechty. V rostlinném dekoru jsou zakomponovány erby majitele (bas-de-page), diví muži, zvířata, ptáci, monstra, masky a chlapci chytající motýla (horní okraj). Praha, Mistr Herzogenburských morálií zv. též Mistr Morganovy bible, dat. 1402 - 1403. Antverpy, Museum Plantin-Moretus, M 15/I, fol. 6 r
V Mladoboleslavském graduálu jsou v bordurách folia s velikonočním vstupním zpěvem Resurrexi umístěny figurální scény, vpravo medailon s Kladením Krista do hrobu, na dolním okraji (bas-de-page) se zjevuje Kristus Máří Magdaléně (Noli me tangere). Praha, Janíček Zmilelý z Písku, ca 1505. Mladá Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska, inv. č. 21691, fol. 146r

(z fr. bordure = okraj, obruba, lem; něm. Bordüre / Randillumination, angl. border / decorated border / marginalia, fr. bordure / décoration marginale, ital. bordura / bordatura / illustrazione marginale)

Výzdoba okrajů stránek (okrajová výzdoba) obklopující zrcadlo písma a vyplňující prostor mezi sloupci textu v gotických a renesančních rukopisech (13. -16. st.); dodává rukopisům bohatého, luxusního vzhledu. Nejčastěji se jedná o rostlinný ornament, který bývá propojen s iniciálami pomocí prstenců. Bordura může rámovat text či obraz po všech stranách (plná bordura) či jen částečně. Dekor mívá podobu volně se stáčejících výhonků se stylizovanými listy akantu, vinné révy, břečťanu či botanicky určitelných rostlin (bodlák, růže, orlíček), s květy a květinovými srostlicemi. Často je uspořádán kolem bordurové lišty či žerdě a doplněn zlatými kapkami, plaménky, terči, tzv. vosími hnízdy a barevnými bobulemi, bývá zabydlen ptáky, zvířaty, monstry a lidmi. Obvyklý je též ornamentální dekor v podobě ohraničeného bloku či volně kreslených rozvilin typu fleuronnée. Obdobně jako iniciála může být bordura historizující, tj. obsahuje figurální scény (marginální scény), volně umístěné na ploše bez malovaného pozadí  či rámované v medailonu či pravoúhlém rámu. Bordurová vyobrazení mohou ilustrovat text, mohou navazovat na hlavní scénu v kolumně textu, případně se k textu nebo obrazu vztahují na typologickém či antitetickém principu, nejčastěji však k textu nemají žádný zjevný vztah. Scény bývají žertovné (drolerie), nezřídka bizarní a obtížně srozumitelné.  Mohou být vizuálním komentářem, obvykle moralistního charakteru, určeným čtenáři. Někdy jsou obrazovou reakcí na jedno či více slov napsaných na stránce. Scény jsou nejčastěji umístěné na dolním okraji stránky (bas-de-page). Bordury mohou obsahovat erby objednavatele či uživatele rukopisu a jeho podobizny, v takovém případě plní reprezentační a memorabilní funkci a identifikují majitele rukopisu .

Literatura: KÖLLNER, H.: Zur Kunstgeschichtlichen Terminologie in Handschriftenkatalog, in: Katalogisierung mittelalterlicher und neuerer Handschriften, ed. Clemens Köttelwesch, Frankfurt a.M. 1963, s. 138– 154, zde 151-152;  RANDALL, L.M.C.: Images in the Margins of Gothic Manuscripts, Berkeley /Los Angeles 1966; ALEXANDER, J. J. G.:  Iconography and Ideology: Uncovering Social Meanings in Western Medieval Christian Art, Studies in Iconography 15,  1993, s. 1- 44; CAMILLE, M.: Image on the Edge: The Margins of Medieval Art, Cambridge 1992; HAMBURGER, J. F.: Review of Michael Camille, Image on the Edge, The Art Bulletin 75, 1993, s. 319-327; SANDLER, L.F.: The Word in the Text and the Image in the Margins: The Case of the Luttrell Psalter, Journal of the Walters Art Gallery 54, 1996, s. 87-97; WILLIAMS, J.: Meyer Shapiro in Silos: Pursuing an iconography of style,The Art Bulletin 85, 2003, s. 442-468. Přehled jednotlivých typů: SMITH, K.A.: Art, Identity and Devotion in Fourteenth-Century England: Three Women and Their Books of Hours, London–Toronto 2003, s. 168–169.

Autor hesla: Milada.studnickova