Chorální notace česká

Z Encyklopedie knihy

Středověký notační systém na notové osnově, podle dřívější hudebněpaleografické systematiky též notace rhombická, nota choralis – rhombica, případně notace pražská (Szendrei). Jejími specifickými znaky jsou rhombické punctum, absence virgy a pes složený ze dvou punct spojených tenkým ramenem bez tónového významu. Písmo se vytvářelo během 13. století na základě neum přejatých z neumových notací německého i métského typu a pod vlivem domácí notační tradice. K přenosu métské notace do českého prostředí přispěli podle některých badatelů premonstráti a kulturně-politické vazby Lucemburků na Francii (métské = lotrinské neumy).

Snaha kodifikovat liturgický zpěv v pražské katedrále a rozšířit „vzorové“ prameny do dalších kostelů se projevila již za děkana Víta (1241–1271), kdy byly z praxe vyřazeny starší kodexy, asi psané neumovou notací bez linek. Zásadní význam pro rozšíření české chorální notace pak měla reforma za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1363–1364, jejímž výsledkem bylo sepsání souboru liturgických knih sekulárního ritu, a to monumentálním typem této notace. K důležitým pramenům k dějinám české hudby, notovaným českou chorální notací, patří např. pozdně středověký Jistebnický kancionál (Praha KNM II C 7).

Další vlna monumentalizace souvisela s utrakvistickými hudební rukopisy, které vznikaly od 2. poloviny 15. století pro potřeby literátských bratrstev, byly bohatě iluminovány, s českými i latinskými texty, často kaligraficky psanými. Nadměrná velikost některých zpěvníků (graduálů, antifonářů, rorátníků, kancionálů) byla podmíněna tím, že jedna kniha sloužila celému zpívajícímu společenstvu a musela být dobře čitelná. Náklady na pořízení takovýchto rukopisů dosahovaly značných částek (např. pořizovací cena Žlutického kancionálu se odhaduje na více než 283 kop míšeňských grošů).

Česká chorální notace byla v celoevropském kontextu velmi rozšířena až do 16. století, pravděpodobně také díky mocenskému postavení Lucemburků, vysoké kvalitě našich skriptorií a notátorské práce v nich, stejně jako díky emigraci vyvolané husitstvím. Proto se tato notace zachovala ve velkém počtu kompletních pramenů i fragmentů též mimo naše území (Slovensko, Rakousko, Polsko, Švýcarsko, Německo aj.). Ve zjednodušené podobě ji lze v Čechách nalézt ještě v 18. století.

Lit.: HUTTER, J.: Česká notace – Nota choralis, Praha 1930; GRAHAM, B. F. H.: Bohemian and Moravian Graduals, Turnhout 2006; ŠÁROVCOVÁ, M.: Cantate Domino canticum novum. Iluminované hudební rukopisy české reformace. In: Umění české reformace, K. Horníčková – M. Šroněk (eds.), Praha 2010, s. 413–457; VESELOVSKÁ, E.: Česká notácia na Slovensku v období stredoveku, Musicologica Slovaca 2 (28), 2011, č. 2, s. 173–206.

Autor hesla: Dagmar.stefancova