Dřevěné desky

Z Encyklopedie knihy

Miniaturní brevíř z 14./15. stol. o rozměru desek jen 8 x 5 cm. Protože usňový pokryv je z větší části stržen, jsou dobře vidět dřevěné desky s otvory, do nichž byly původně uchycené kovové pukly. Národní knihovna ČR, sign. XIII.H.3.s 
Vazba z 1. pol. 15. stol. s nedochovaným usňovým pokryvem a obnaženými dřevěnými deskami, mírně poškozenými červotočem. Národní knihovna ČR, sign. XXIII.F.131, zadní deska
Pozdně gotická vazba tištěného misálu zhotovená českokrumlovským kaplanem a knihvazačem Bartolomějem Trnkou. Do předního přídeští vyřezal žlábek pro uložení okulárů na čtení, počátek 16. stol. Missale Pragense, tisk Norimberk 1498. Praha, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. 6976/B, detail prohlubně na okuláry na vnitřní straně přední desky

Dřevěné desky měly za úkol chránit knižní blok před poškozením a samotné desky zase chránil zpravidla usňový pokryv. Dřevo jako hlavní materiál pro zhotovení desek bylo využíváno po celý středověk, již od počátku kodexové formy knihy (lat. libri cum asseribus). Levnější a lehčí lepenkové desky převládly nad dřevěnými až v průběhu 16.století (v českém prostředí v poslední třetině 16. stol.). Desky bývaly nejčastěji zhotoveny z tvrdého  dubového či bukového dřeva. Dlouho převažovalo dřevo dubové, ale s výrazným nárůstem produkce knižních vazeb po zavedení knihtisku převážilo ve druhé polovině 15. století dřevo bukové, které bylo snadněji opracovatelné – ovšem také náchylnější napadení dřevokazným hmyzem. Desky raných tisků bývají skutečně častěji poškozeny červotočem než desky starších rukopisů. Knihvazač si musel pomocí sekyrky, pilky, pilníku a vrtáku zhotovit přední i zadní desku budoucí vazby v potřebné velikosti a tvaru. Do vydlabaných žlábků potom uchytil vazy. Tím došlo k pevnému spojení desek se svázaným knižním blokem. K deskám bylo pomocí hřebíčků také uchyceno kování a spony. Desky na románských vazbách bývaly až 2 cm silné, ale později byly pozvolna vylehčovány a zeslabovány. Dlouho převažovaly nehráněné desky. S jednostranně či oboustraně zkosenými deskami se častěji setkáváme až na knižních vazbách 15. století.

Lit.: ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha – Litomyšl 2002, s. 382–383; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce 19. století. Praha 1959, s. 119; LAVIER, C.: Le bois dans l´histoire des techniques du livre medieval. In: La reliure médiévale : pour une description normalisée (ed. G. Lanoë). Turnhout 2008, s. 255–265; LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 28–30, 363; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964–1965, s. 63; PETERSEN, D.–E.: Mittelalterliche Bucheinbände der Herzog August Bibliothek. Wolfenbüttel 1975, s. 9; SZIRMAY, J. A.: The Archaelogy of Medieval Bookbinding. Aldershot 1999, s. 216–222.

Autor hesla: Kamil.boldan