Funebrál (rukopisná kniha)

Z Encyklopedie knihy

kancionálech byly a jsou zařazeny písně, které se zpívají při pohřbu nebo se nějakým způsobem týkají přípravy na smrt či obecněji posledních věcí člověka. Svodem těchto písní pak vzniká funebrál jakožto specifický typ protestantského či katolického kancionálu, přičemž v námětech písní se konfesní rozdíly příliš neprojevují. Okruhy témat mohou být obecné (např. naděje na vzkříšení a věčný život) nebo naopak úzce zaměřené, např. písně k pohřbu muže, dítěte, rodičky, vdovy, k pohřbu chudých, učitele, vojáka atd. Existují funebrály rukopisné i tištěné (viz heslo Funebrál [Tištěná kniha]), notované i nenotované, s odkazy na české nebo německé nápěvy, případně na obecnou notu.

V rukopisné podobě se zachovalo mnoho sbírek pohřebních písní, které mají spíš sešitový charakter, a nedá se v jejich případě hovořit o knize. Tyto zpěvníky sloužily zpěvákům či kantorům chrámových kůrů a byly v této podobě opisovány ještě v 19. století (např. sbírka pohřebních písní z let 1839–1840, NM-ČMH XXVII E 6). Už v polovině 18. století byly založeny rukopisné pohřební kancionály z Moravské zemské knihovny v Brně, sign. RKP-0777.496 a RKP-1156.469. 

Lit.: CHVÁTALOVÁ, L.: Pohřební repertoár v bohemikálních kancionálech raného novověku. Hymnologická sonda. Magisterská diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Brno 2011; PUTNA, M. C.: O smrti i vesele. Písně barokní a postbarokní. Malvern 2013; WINTERSBERGER, M. T.: Písně o smrti v českých kancionálech raného novověku. Disertační práce, Ostravská univerzita. Ostrava 2009.

Autor hesla: Dagmar.stefancova