Klášterní dílna

Z Encyklopedie knihy

Středověké kláštery mívaly nejen své písařské a někdy i malířské dílny pro opisování a výzdobu rukopisů, ale též knihvazačské dílny. Většina raně a vrcholně středověkých knižních vazeb byla zhotovena v klášterních dílnách. To platí i o luxusních, zlatnicky zdobených vazbách. V klášterním skriptoriu byl rukopis nejen opsán a vyzdoben, ale též svázán. S rozvojem měst začaly od vrcholného středověku přibývat laické řemeslnické dílny. V pozdním středověku vázaly již měšťanské dílny větší část strmě narůstající knižní produkce. Přesto řada klášterů provozovala i v této době vlastní dílny, které vázaly knihy jak pro vlastní knihovnu, tak pro zlepšení příjmů někdy pracovaly i na zakázku. Vlastní knihvazačskou dílnu provozovaly v 15. a počátkem 16. století i některé české a moravské kláštery.

Lit: ADAM, P.: Der Einfluß der Klosterarbeit auf die Einbandkunst. In: Buch und Bucheinband. Aufsätze und graphische Blätter zum 60. Geburtstag von Hans Loubier (ed. M. J. Husung). Leipzig 1923, s. 148–169. HUSUNG, M. J.: Der Einfluß der Klosterarbeit auf die Einbandkunst. Sankt Wiborada I, 1933, s. 26–30; LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 313–314; SCHREIBER, H.: Klösterliche Einbandwerkstätten in Franken. Gutenberg Jahrbuch 1942/1943, s. 397–411; BOLDAN, K.: Knihvazačská dílna františkánského kláštera v Chebu. In: Libri catenati Egrenses. knihy a knihovna chebských františkánů v pozdním středověku a raném novověku. Praha 2013, s. 111–146.

Autor hesla: Kamil.boldan