Knihovna benediktinského kláštera v Břevnově

Z Encyklopedie knihy

Klášter v Břevnově byl založen sv. Vojtěchem v roce 993. První mniši tohoto prvního českého mužského benediktinského kláštera přišli s Vojtěchem z Říma, důležitější ale byl příchod mnichů z kláštera z Niederalteichu v první polovině 11. století, odkud pocházel i opat Meginhard (Meinhard, † 1089), za jehož působení je přibližně od poloviny 11. století na základě kodikologických a paleografických indicií rekonstruováno i klášterní skriptorium. Klášter byl vypálen v roce 1420 a přestože to neznamenalo zánik klášterní knihovny, pozůstatky její starší fáze jsou dnes rozptýleny v řadě českých i zahraničních knihoven. Klášterní rukopisy získané nebo opsané nejspíše po husitských válkách jsou dnes uloženy v Národní knihovně České republiky a Národním archivu; středověkých je mezi nimi ale jen zhruba jedna desítka (mezi nimi mj. rukopis, který patří k nejstarší fázi vybavení strahovské klášterní knihovny).

Nejstarším doloženým rukopisem břevnovské klášterní knihovny je soubor homilií církevních otců z raného 9. století (pražská kapitulní knihovna, A CLVI). Výše zmíněné klášterní skriptorium bylo rekonstruováno na základě výskytu stejných písařských rukou, které vykazují velmi příbuzný grafický projev, jak v celých rukopisech, tak i v glosách. Na druhé straně asi nešlo o dílnu, která by byla schopna realizovat náročnější zakázky – oproti mínění některých badatelů patrně nelze s břevnovským klášterem spojit ani skupinu rukopisů kolem Kodexu vyšehradského, ani jiné iluminované rukopisy 10.–11. století. O významu břevnovské knihovny ale svědčí i nepřímé zprávy: předpokládá se, že břevnovské rukopisy byly využity jako vzory pro Codex gigas, který břevnovský klášter na konci 13. století vykoupil ze zástavy; a již na konci 11. století užíval břevnovskou knihovnu a skriptorium pro znovuobnovení knihovny kláštera v Sázavě jeho opat Děthard. 

Kromě zpráv jiných pramenů a nepočetných vlastnických záznamů, z nichž některé z první poloviny 14. století jsou psány stejnou rukou a patrně tak naznačují soustavnou starost o klášterní knihovnu, jsou z předhusitské doby dochovány i dva soupisy malých výseků břevnovské knihovny: k době působení opata Bavora z Nečtin se vztahuje soupis předmětů, které nechal pro klášter a proboštství v Polici nad Metují a Rajhradu asi mezi lety 1296–1306 pořídit – v něm se z knih vyskytují převážně liturgické rukopisy, dále bible a snad dílo Josefa Flavia. Druhý neúplně dochovaný soupis z doby kolem roku 1390 rovněž uvádí převážně liturgické rukopisy, dále ale také texty hagiografické a komputistické. Z knihovních odkazů dalších osobností samotné kodexy patrně nezůstaly. Pražský a olomoucký kanovník Štěpán odkázal břevnovskému klášteru v roce 1357 čtyři svazky biblického výkladu Mikuláše z Lyry – jde o jeden z velmi raných dokladů přítomnosti jeho díla v Čechách. V roce 1388 svou knihovnu věnoval břevnovskému klášteru Vojtěch Raňkův z Ježova, který byl v klášterním kostele i pohřben. 

Nepřímými doklady významu klášterní knihovny jsou i díla literární – v rovině recepce je to dedikace části Kosmovy kroniky břevnovskému opatu Klimentovi, později jsou to i autorská díla břevnovských benediktinů, např. poměrně rozmanitá autorská činnost Jana z Holešova, ale i texty břevnovského mnicha Aleše a dalších. Po dlouhou dobu (konec 12.–počátek 15. století) rovněž přetrvávají specifické záznamy v kalendářích břevnovských liturgických kodexů (rukopisy NK ČR VI G 11, XII A 22, VI B 10).

Literatura: HLAVÁČEK, I.: Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, Praha 1966, s. 23–24; HLAVÁČEK, I.: Příspěvky k starším dějinám knihovny břevnovského kláštera, in: HLAVÁČEK, I.: Knihy a knihovny v českém středověku, Praha 2005, s. 36–52; HAVEL, D.: Počátky latinské písemné kultury v českých zemích. Nejstarší latinské rukopisy a zlomky v Čechách a na Moravě, Brno 2018, zejm. s. 381–430.

Autor hesla: Michal.dragoun