Knihovna cisterciáckého kláštera v Oseku

Z Encyklopedie knihy

Klášter v Oseku byl založen nejspíše v roce 1198, kdy cisterciácké mnichy z neúspěšného založení v Mašťově přijal na svém panství velmož Slávek z rozrodu Hrabišiců. Klášter byl poškozen za bojů v době vlády Přemysla Otakara II. a po jeho smrti, důležitější ale bylo vypálení v roce 1421. Již před ním mniši klášter opustili a odešli do Míšeňska, k postupné obnově klášterního života docházelo od poloviny 15. století. Klášter byl sice dočasně zrušen v období 1580–1626, poté ale přestál i josefinské sekularizace a jeho činnost byla poté přerušena jen v době po roce 1950.

Knihovna kláštera v Oseku obsahuje cca 680 rukopisů, z nichž je asi 70 rukopisů středověkých – ty jsou nyní uloženy v Národní knihovně České republiky, novověké rukopisy jsou ale uchovávány i v Oseku a na dalších místech. Některé ze středověkých rukopisů se ale do Oseka dostaly až později, většinou z jiných cisterciáckých klášterů, naopak jiné osecké kodexy se v průběhu doby staly součástí jiných knihoven. To se týká i snad nejstaršího oseckého rukopisu, martyrologia z 12. století, které je dnes uloženo ve Vyšším Brodu (tamní sign. LXXVIII). V Knihovně Národního muzea se nyní nachází osecký rukopis XIV D 10 a možná s oseckým klášterem souvisí i rukopis XVI G 8, další jednotliviny jsou uchovávány i v Berlíně a Mostu. Středověkou příslušnost k osecké knihovně u zhruba desítky rukopisů dokazuje vlastnický záznam „Liber de Ossek“, příp. „Liber de Ossek sancte Marie“. Literatura předpokládá, že hlavním zdrojem rozšiřování klášterní knihovny byly dary, nicméně pro jakékoliv závěry je limitující absence moderního popisu rukopisů.

Z obsahového hlediska tvoří větší skupiny středověkých nyní oseckých rukopisů biblické výklady, literatura teologická a homiletická a knihy liturgické včetně knih hodinek, zastoupena jsou ale i díla z oblasti protihusitské polemiky, filozofie, komputistiky, lékařství, gramatiky, církevního práva, díla antická, slovníky a další. Zatím ovšem není možné vždy jednoznačně odlišit novější akvizice středověkých rukopisů, což je případ např. kodexu s Historií města Plzně Hilaria Litoměřického (MS. Osek 11) nebo žaltáře Hanuše z Kolovrat (MS. Osek 71).

Literatura: WOHLMANN, B.: Verzeichniss der Handschriften in der Bibliothek des Stiftes Ossegg, in: Die Handschriften-Verzeichnisse der Cistercienser-Stifte, Bd. 2: Wilhering, Schlierbach, Osegg, Hohenfurt, Stams (Xenia Bernardina II,2), Wien 1891, s. 115–164; HLAVÁČEK, I.: Zisterziensische Bibliotheken Böhmens in der vorhussitischen Zeit (Mitte des 12. Jh.-1420), in: Mediaevalia Augiensia. Forschungen zur Geschichte des Mittelalters, Stuttgart 2001, s. 375–406, zejm. s. 392–394; Průvodce po rukopisných fondech v České republice 4. Rukopisné fondy centrálních a církevních knihoven v České republice, redaktor svazku Marie Tošnerová, Praha 2004, s. 191–194. 

Autor hesla: Michal.dragoun