Knihovna cisterciáckého kláštera v Sedlci

Z Encyklopedie knihy

Klášter v Sedlci u Kutné Hory založil v roce 1142 jako první fundaci nového řádu v Čechách velmož Miroslav, patrně za organizačního přispění olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Zpočátku nešlo o příliš významné založení, po smrti Přemysla Otakara II. mu dokonce hrozil zánik, to se ale změnilo po nálezu ložisek stříbra v okolí Kutné Hory na konci 13. století. Sedlecký klášter se v té době stal i zásluhou činnosti opata Heidenreicha jednou z nejvýznamnějších a nejbohatších církevních institucí v zemi. Přesto již v 14. století znovu upadl do dluhů, navíc byl v roce 1421 vypálen husity a zbylí mniši jej na několik desetiletí opustili. Po obnovení asi v 50. letech 15. století již nedosáhl většího významu. K definitivnímu zrušení kláštera došlo v roce 1783.

Z knihovny sedleckého kláštera se dochoval malý počet rukopisů, rozptýlený především v různých českých knihovnách. Většinou jde o liturgické kodexy, nejstarší z nich, tzv. Sedlecký antifonář (Národní knihovna České republiky, XIII A 6), je významnou památkou české knižní malby z doby kolem roku 1240, není ale jasné, kdy se stal součástí sedlecké knihovny. V kolofónu dalšího breviáře dokončeného roku 1308 (Muzeum Brněnska, Knihovna kláštera benediktinů v Rajhradě, R 598) je výslovně zmíněna aktivita uvedeného opata Heidenreicha při jeho pořízení. Obsahově odlišná je dvojice kodexů, uložených dnes v pražské kapitulní knihovně: u jednoho jde o rukopis kázání, druhý obsahuje ve velké většině protihusitské texty. Historiografická díla zastupuje kodex s opisem Zbraslavské kroniky, opsaný v roce 1393. Literatura rovněž uvažuje o možnosti, že pro sedlecký klášter bylo kolem roku 1400 pořízeno bohatě iluminované Martyrologium z Gerony. V průběhu 13. století byl sedleckým cisterciákům zastaven rovněž Codex gigas.

Významnějším pramenem pro poznání části sedlecké knihovny jsou čtyři inventáře, které byly sepisovány v místě jejího uložení v Klosterneuburgu v letech 1454–1496. Jednotlivá znění inventářů vznikala nezávisle a obsahují 64–89 svazků. Celkový počet kodexů, které se objevují alespoň v jednom inventáři, je více než sto. Více než deseti procenty jsou zastoupeny rukopisy liturgické, dále se objevují bible, resp. její části, a biblické výklady, kde je nejmladším zastoupeným autorem Mikuláš z Lyry. Poměrně hojná jsou i díla kazatelská, jménem autora jsou označeny rozšířené sbírky Jakuba z Voragine, Konráda z Brundelsheimu (Soccus), Jana de Sancto Geminiano a Konráda Waldhausera, řada dalších je identifikována pouze incipitem nebo počáteční perikopou. Větší skupinu tvoří ještě další díla teologická a kodexy kanonickoprávní, jiné obory jsou zastoupeny spíše výjimečně (komentáře k Aristotelovi, soubor panovnických listin). Z dalších pramenů víme, že sedlecké rukopisy byly v husitské a pohusitské době uloženy i jinde, v klášteře Altzella (zde jde o dva liturgické rukopisy) a v Jihlavě (alespoň čtyři kodexy, dva z nich rovněž liturgické), před rokem 1439 také sedlecký opat svěřil tři rukopisy do úschovy doktoru církevního práva Janu Gwerlichovi.

Literatura: ČERNÍK, B.: Mittelalterliche Handschriftenverzeichnisse des ehemaligen Zisterzienser-Klosters Sedlicz in Böhmen, Jahrbuch des Stiftes Klosterneuburg 3, 1910, s. 345–357; HLAVÁČEK, I.: Zisterziensische Bibliotheken Böhmens in der vorhussitischen Zeit (Mitte des 12. Jh.-1420), in: Mediaevalia Augiensia. Forschungen zur Geschichte des Mittelalters, Stuttgart 2001, s. 375–406, zejm. s. 380–387

Autor hesla: Michal.dragoun