Knihovna kláštera augustiniánů eremitů u sv. Tomáše na Malé Straně

Z Encyklopedie knihy

Klášter augustiniánů eremitů na Malé Straně byl založen v roce 1285. Jeho středověká knihovna byla patrně těžce postižena vypálením kláštera za husitských válek, příp. požárem v roce 1541. Nynější klášterní knihovna vznikla v 16.–18. století a její zhruba desítka středověkých rukopisů je dnes uložena z větší části v Národním archivu.

Augustiniáni od sv. Tomáše působili na pražském generálním řádovém studiu, poprvé doloženém v roce 1334, stejně jako v počátcích výuky na pražské univerzitě, což vyžadovalo náležité knihovní zázemí. O obsahu středověké knihovny jsme informováni především ze tří částečných soupisů, které byly provedeny v letech 1409–1418 a jsou dnes zaznamenány v rukopisu označovaném jako Codex Thomaeus, který dále obsahuje opisy řady listin a další dokumenty k historii kláštera. První soupis knih v dormitáři obsahuje podle poslední edice 125 položek (počty položek i svazků jednotlivých soupisů se v literatuře liší), druhý seznam eviduje 50 rukopisů převážně liturgického obsahu a třetí zaznamenává knihy uložené v sakristii (155 položek). První a třetí soupis zpracoval Jan z Dobrovic, poslední za účasti několika pomocníků, a v českém materiálu je málo obvyklé, že pečlivě zaznamenává i incipity a explicity. Tuto vlastnost měl i další knihovní katalog z počátku 15. století, který se ale dochoval jen ve fragmentech. V soupisech jsou někdy uváděni i donátoři jednotlivých svazků, není to ale pravidlem – v katalogu z roku 1418 jsou obsaženy některé kodexy Jana ze Středy, avšak bez jeho jména.

Z hlediska obsahu je asi 50 kodexy zastoupena literatura kazatelská, mezi jejímiž autory je kromě oblíbených středověkých sbírek (např. Albert z Padovy, Jakub z Voragine, Soccus, Piper) zastoupen i pražský augustinián Mikuláš z Loun a Mikuláš ze Stráže, autor sbírky postních kázání, jejíž rukopis je dochován v Knihovně Národního muzea (XII B 16). Rozsáhlé skupiny tvoří rovněž bible a její výklady (z oblíbených autorů je možné jmenovat Mikuláše z Lyry, Mikuláše z Gorranu, Roberta Holkota či Augustina z Ankony) a literatura teologická, v níž převažují autoři 13. a 14. století (Tomáš Akvinský, Bonaventura, Petr z Tarentaise), objevují se ale i díla prakticky současná (např. Hugolin z Orvieta, z autorů činných v Praze Jan Klenkok, Jan Marienwerder). Relativně méně je podle soupisů zastoupena literatura patristická, kromě děl Augustinových a augustinovských reprezentovaná sv. Jeronýmem a Řehořem Velikým. Svatotomášská knihovna disponovala i díly z oblasti zpovědních sum (mj. Summa Pisana) a soubory ustanovení církevního i římského práva včetně jejich komentářů. Poměrně rozsáhlou skupinu textů tvoří filozofie. Jde jak o díla Aristotelova, tak i komentáře k nim – jejich převažujícím autorem byl augustinián Jiljí Římský, dále Petr z Auvergne, Tomáš Akvinský, Jan Buridan a další – a několik spisů napsal také Albert Veliký; kromě nich seznamy uvádějí i zpracování kvodlibetních kvestií. Další obory jsou zastoupeny již jen skromně: gramatika a rétorika dílem Catolicon Jana z Janova, veršovanou gramatikou a slovníky, historiografie rozšířenou kronikou císařů a papežů Martina z Opavy, antická literatura výběrem ze Senekových listů – obě poslední skupiny kromě toho uvádějí i knihy z odkazu Jana ze Středy.

Literatura: HLAVÁČEK, I.: Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, Praha 1966,.s. 86–89; SLADEK, P.: Die Bibliothek des Prager Augustinerklosters St. Thomas um 1418, Bohemia 25, 1984, s. 25–47; KADLEC, J.: Das Augustinerkloster Sankt Thomas in Prag: nach dem Codex Thomaeus. Vom Gründungsjahr 1285 bis zu den Hussitenkriegen, Würzburg 1985; Průvodce po rukopisných fondech v České republice 4. Rukopisné fondy centrálních a církevních knihoven v České republice, redaktor svazku Marie Tošnerová, Praha 2004, s. 195–199.

Autor hesla: Michal.dragoun