Knihovna kláštera augustiniánů kanovníků v Borovanech

Z Encyklopedie knihy

Kanonie v Borovanech byla založena v roce 1455 Petrem z Lindy, měšťanem čerstvě povýšeným do šlechtického stavu, jako jediná fundace augustiniánských kanovníků v Čechách 15. století. První osazenstvo nového kláštera přišlo z kanonie v Třeboni. Klášter se však již kolem poloviny 16. století potýkal s hospodářskými problémy a po morové epidemii v roce 1557 trpěl spory při obsazení úřadu probošta. Přechodně byl zrušen v roce 1564, k jeho obnovení došlo v roce 1631. Klášterní knihovna se stejně jako u kanonie v Třeboni v době neexistence kanonie dočasně stala součástí rožmberské knihovny. K definitivnímu zrušení kláštera došlo v roce 1785.

Z borovanské knihovny je dochováno více než 50 středověkých rukopisů, s jednou výjimkou jsou všechny uloženy v Národní knihovně České republiky. Základ klášterní knihovny položil dar některých kodexů z Třeboně – jednak byly takové dary mateřského konventu novým založením obvyklé, jednak to konkrétně dosvědčují poznámky poloviny 15. století v některých borovanských rukopisech „detur in Borovan“ (s možnou jinou variantou místního jména) uváděné na předním přídeští či prvním listu. Větší množství kodexů borovanské kanonii v 15. století daroval i mistr Mořic z Benešova, jehož jméno se v několika dochovaných svazcích objevuje. Úzkou vazbu mezi knihovnami kanonií v Třeboni a Borovanech na konci 15. století dosvědčuje i to, že některé borovanské rukopisy si mohl zapůjčit Kříž z Telče, který v nich zanechal své poznámky. Ještě během 15. století byly rukopisy opatřeny na přední desce štítky s obsahem, na něž byly zaznamenávány i signatury – písmenná část signatury byla v borovanském klášteře odvozena od titulu prvního nebo nejrozsáhlejšího díla. Na konci 15. století také dvě písařské ruce opatřily tamní rukopisy vlastnickými poznámkami poměrně unifikovaného znění: jedna obvykle zněla „Liber monasterii et domus nove fundacionis dei genitricis virginis Marie in Borowan canonicorum regularium ordinis sancti Augustini“, druhá „Iste liber est monasterii Borowanensis alias Forwos Pragensis dyocesis“. 

Podrobnější obsahové zhodnocení dochovaných rukopisů dosud nebylo provedeno, v literatuře se o borovanské knihovně objevují obvykle jen povšechné a zčásti jistě nesprávné poznámky.

Literatura: KADLEC, J.: Forbes – Borovany, in: RÖHRIG, F. (eds.): Die Stifte der Augustiner Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn, Klosterneuburg – Wien 1994, s. 49–64. 

Autor hesla: Michal.dragoun