Knihovna kláštera augustiniánů kanovníků v Rokycanech

Z Encyklopedie knihy

Augustiniánskou kanonii v Rokycanech založil na základě předchozího papežského svolení pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic roku 1363 – vzniklé instituci byly darovány platy tamního farního kostela a zároveň jí byla ve farním kostele svěřena duchovní správa. Dvě pohromy postihly klášter na začátku 15. století – nejprve to byl v roce 1406 požár, který zasáhl i knihovnu, a poté roku 1421 vypálení vojsky táborů a pražanů. Po husitských válkách byl novým rokycanským proboštem jmenován roudnický kanovník Matouš Beran, obnovení kláštera bylo ale spojeno s problémy a na delší dobu se podařilo až v 90. letech 15. století. Klášter nedosáhl významu, který měl v předhusitském období, a v roce 1546 byl po sporech s rokycanskými měšťany zrušen.

Klášterní rukopisy byly nadále uchovávány při faře, odkud jich bylo 40 tamními děkany O. Polákem (v roce 1819) a Františkem Suchým (1835–1836) darováno do Národního muzea. Část rokycanských kodexů získal již dříve Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu a prostřednictvím jeho knihovny a posléze knihovny Dietrichsteinů v Mikulově se některé dostaly do Moravské zemské knihovny v Brně (jde snad o 13 rukopisů a dva prvotisky), další našly jiné majitele při rozprodeji mikulovské knihovny.

Kodexy rokycanské klášterní knihovny byly vcelku důsledně značeny systémem signatur složených z písmene abecedy a číslice. Na tomto značení se podílelo v průběhu doby více řeholníků, snad správou knihovny pověřených, což se odráží i v různém umístění a způsobu zápisu signatur (v používání jak majuskulních, tak minuskulních písmen i arabských a římských číslic). Kromě signatur byly rukopisy opatřovány i vlastnickými poznámkami, ale i jejich forma byla proměnlivá – od prostého „Rokycanensis“ po různě rozsáhlé označení kláštera, v některých případech bylo součástí zápisu i jméno dárce kodexu. Po obsahové stránce je zřejmé praktické zaměření knihovny s převahou morálně-teologických, asketických a homiletických děl a literatury pastorační. Rozsáhlou skupinu představují spisy reformních autorů působících v Čechách ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století. Z dalších oblastí jsou nejvíce zastoupeny texty kanonického práva. Nechybí ani spisy polemické (zejména vztahující se k tématu eucharistie) a filozofické, které ale pocházejí až z darů z pohusitského období. Není ovšem jasné, nakolik se na obsahové skladbě rokycanské knihovny, resp. jejích dochovaných zbytků, podepsal požár roku 1406.

Literatura: ZAHRADNÍK, P. Klášter augustiniánů – řeholních kanovníků v Rokycanech a jeho knihovna. Bibliotheca Strahoviensis 4–5, 2001, s. 115–153.

Autor hesla: Michal.dragoun