Knihovna rodu Rožmberků

Z Encyklopedie knihy

Knihovna významného jihočeského šlechtického rodu Rožmberků představuje nepříliš typického reprezentanta středověkých (i novověkých) šlechtických knihoven – jednak svou nadprůměrnou velikostí, jednak i stavem dochování pramenů, byť jich je pro středověk málo. Zároveň ilustruje i obvyklý badatelský problém, kdy pro středověké období není mnohdy jasné, zda kodexy spojované s členy konkrétního rodu představují pozůstatek jejich osobní knihovny rodu nebo knihovny rodové.

Případná potřeba knih byla u členů rožmberského rodu saturována i výpůjčkami z knihoven spřátelených církevních institucí: podle dochovaných zpráv se jistě jednalo o knihovnu augustiniánského kláštera v Třeboni, ale v úvahu připadají i další rožmberské fundace, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově nebo i tamní kaplanská knihovna.

Prvním dokladem většího knihovního souboru v majetku některého člena rodu je testament Oldřicha I. z Rožmberka z roku 1390, v němž jsou uvedeny čtyři svazky: bible, breviář, soubor kázání a Liber de regimine principum. S rodovou knihovnou je možné spojit spíše informace z inventáře relikvií, klenotů, knih a dalších předmětů, pořízeného v roce 1418 na hradě v Českém Krumlově. Část soupisu tvoří knihy, dané (do úschovy?) Oldřichem II. z Rožmberka (1403–1462) Čeňkovi z Vartemberka – kromě bible a teologické literatury je v seznamu i literatura, kterou lze v laickém prostředí očekávat více: latinsky psaná kronika české země, Historia scholastica Petra Comestora, iluminované Speculum humane salvacionis nebo obsahově neurčené německé svazky. S dalším členem rožmberského rodu, Janem II. (1434–1472), je spojován rukopis českých modliteb (NK ČR XVII J 8) a také dedikační exemplář Traktátu proti králi Jiřímu Hilaria Litoměřického (NK ČR XVII F 32). Petr IV. z Rožmberka (1462–1523) studoval v Itálii a doloženy jsou jeho dary inkunábulí jak církevním institucím, tak i svému kancléři Václavu z Rovného, jemuž věnoval i jeden rukopis. S rožmberskou knihovnou nebo členy rodu jsou ale spojeny i další rozptýlené kodexy, např. svazek z roku 1396 s autobiografií a korunovačním řádem Karla IV. (Österreichische Nationalbibliothek Wien Cod. 619), který byl podle některých názorů přímo pro Rožmberky určen, nebo teologický sborník francouzského původu z doby kolem roku 1300, pořízený pro knihovnu českokrumlovské hradní kaple (NK ČR XIV D 22).

Na středověkou fázi rodové knihovny kontinuálně navázali členové rožmberského rodu i v 16. a na počátku 17. století, kdy rozsah knihovny tvořil asi 10 000 titulů, byla pro ni v Třeboni postavena samostatná budova a knihovník, archivář a historik Václav Březan zpracoval její katalog.

Literatura: HLAVÁČEK, I.: Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, Praha 1966,.s. 96–97; VESELÁ, L.: Knihy na dvoře Rožmberků, Praha 2005.

Autor hesla: Michal.dragoun