Korekturní znaménka

Z Encyklopedie knihy

Korekturní znaménka (také editorské značky) byly používány při opravě chyb, korekci textu nebo změně pořadí textu. Chybně napsaná slova byla často označována podtečkováním nebo podtržením. Méně často se objevuje škrtání. Od škrtů značících chybně napsaný text je třeba odlišit škrty v úředních dokumentech. Tam totiž nemusí znamenat opravu chybného psaní, ale může se jednat o obsahové zrušení zápisu. Zvláštním případem tohoto škrtu je tzv. mřežování. Vynechané nebo chybně napsané písmeno se připisovalo nad příslušné místo (tzv. obliteratio). Vsuvky a přehozené pasáže v textu se označovaly různě (značkami z krátkých zkřížených vlasových tahů, písmeny hd, tj. hic deset, nebo hs, tj. hic supple). Objevují se také křížkovité a hvězdicovité značky, odkazující na pokračování textu nebo na správné místo v textu. V karolinském období se v rukopisech antických a patristických děl objevila speciální znaménka – obelus, asteriscus v podobě uskupení hvězd, antisigma, antigraphus, dvojtečka. Pro upozornění na určitou pasáž textu se často připojovala schematická kresba ruky s naznačeným ukazovákem, tzv. odkazovací ručička. Gemipunctus je zvláštním znaménkem v úředních písemnostech a skládá se ze dvou vedle sebe položených teček. Nebyl-li text vyplněn až do konce řádky, byla zbývající plocha řádky vyplněna různými výplňovými znaménky.


Lit: PÁTKOVÁ, H.: Česká středověká paleografie. České Budějovice 2008, s. 149.

Autor hesla: Renata.modrakova