Lepenkové desky

Z Encyklopedie knihy

Neznámý knihvazač z Krušnohoří. Raný doklad užití lepenky ke zhotovení desek knižní vazby. Sedmdesátá léta 15. stol. Philosophia pauperum. Nelahozeves, Roudnická lobkovická knihovna, VI Fe 39, záběr otevřené přední lepenkové desky vazby

Desky středověkých knižních vazeb bývaly ve středověku zhotovovány z dubového či bukového dřeva. Na sklonku středověku začalo být těžké dřevo nahrazováno lehkou lepenkou, silnou zhruba jen dva až čtyři milimetry. Lepenka byla nejprve vyráběna sklížením několika vrstev listů papíru (a teprve později z rozdrcených horších papírů). Hojně přitom byly využívány starší popsané papíry, nepotřebné korekturní obtahy z tiskáren či rozřezané efemérní tisky. Při restaurování knih se daří po rozebrání původních lepenkových desek objevovat fragmenty unikátních, často do té doby neznámých tisků či vzácné úřední písemnosti.

Lepenka byla nejprve užívána orientálními knihvazači. Po vzoru orientálních vazeb ji  od poloviny 15. století začali užívat někteří italští knihvazači (kolem 1450 v Bologni, krátce nato i v Miláně a Padově). Teprve v sedmdesátých letech 15. století došlo v Itálii k větší akceptaci lepenky jako adekvátního materiálu i pro jiné než nenáročné vazby. Prudce stoupající produkce italských tiskáren vytvářela poptávku po levnějším materiálu. Postupně byla lepenka jako materiál knižních desek zaváděna i v dalších zemích, nejprve ve Španělsku a Francii. Významně tomu napomáhala skutečnost, že evropští tiskaři začali od přelomu 15. a 16. století upřednostňovat maloformátová příruční vydání s komprimovaným textem. Užití lepenky místo dřeva tak knihy ještě více odlehčovalo. Na vazbách české provenience lepenkové desky převážily až v poslední třetině 16. století. První a ojedinělé doklady užití lepenky i na českých vazbách pocházejí z poslední čtvrtiny 15. století.

Lit.: ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha – Litomyšl 2002, s. 383; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce 19. století. Praha 1959, s. 66, 119;  HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970, s. 96;  HOBSON, A.: Humanists and Bookbinders. The Origins and Diffusion of the Humanistic Bookbinding 1459–1559. Cambridge 1989, s. 252–254;  LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 68–70; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964–1965, s. 63; PEARSON, D.: English Bookbindings Styles 1450–1800. A Handbook. London 2005, s. 22–23; PETERSEN, H.: Bucheinbände. Graz 1991, s. 82. 

Autor hesla: Kamil.boldan