Mansionáři

Z Encyklopedie knihy

Kolegium mansionářů (speciales ministri Beatae Virginis Mariae) bylo založeno z rozhodnutí budoucího krále a císaře Karla IV. (1343) a potvrzeno bulou Ingens et sincera papeže Klimenta VI. (1344). Mělo 24 členů vyššího a nižšího kněžského svěcení, z toho 12 tzv. větších mansionářů v čele s precentorem a 12 tzv. menších (jáhni, podjáhni). Král jmenoval větší mansionáře a ti dále přibírali podřízenější „menší“ členy. Jejich hlavní úlohou bylo každodenní zpívání mariánského officia a celebrování votivních mší v pražské katedrále, tedy jakési „potvrzení“ Karlem IV. podporovaného mariánského kultu, ale také péče o památku zemřelých královské rodiny. Mansionáři se na rozdíl od kanovníků nemohli dát zastupovat, jejich přítomnost byla vyžadována. Další mansionářské fundace byly založeny např. v italském Tarenzu, Norimberku, Vratislavi aj.

Sbor mansionářů měl profesionální statut zpěváků a jeho vznik rozšířil už tak široké a pestré spektrum katedrálních souborů, pečujících o liturgickou i paraliturgickou hudbu. Z hudebních rukopisů, které by snad mohly pocházet z majetku mansionářů, přichází do úvahy mariánský graduál Knihovny Národního muzea XII A 1 z konce 14. století, spojovaný však také s karmelitány od P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském. 

Lit.: BERÁNEK, J.: Sbor mansionářů pražské metropolitní kapituly. In: Miscellanea musicologica, tomus XXIX, 1981, Univerzita Karlova Praha, s. 9–50; RYBA, J.: Mansionáři v pražském kostele. In: Pražský sborník historický XXX, 1998, red. V. Ledvinka a kol., s. 5–89; HLEDÍKOVÁ, Z.: Fundace českých králů ve 14. století. In: Sborník historický 28, 1982, s. 5–55; HLEDÍKOVÁ, Z.: Pomocné sbory duchovenstva při pražské metropolitní kapitule a při dalších kapitulách pražské provincie. In: Roczniki historyczne = Historical annals 76, Poznań (2010), s. 196–210; SROVNAL, F.: „K chvále našeho císařství, k oslavě a poctě Panny Marie Bohorodičky.“ O smyslu, funkci a architektuře norimberské Frauenkirche. In: Časopis společnosti přátel starožitností, č. 119, 4/2011, s. 193–214. VLHOVÁ, H.: Středověké liturgické rukopisy z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Disertační práce, FF UK, Praha 2000.

Autor hesla: Dagmar.stefancova