Matouš Beran

Z Encyklopedie knihy

Matouš Beran († 1461) je jedním z nemnoha písařů českých středověkých rukopisů, kterého jednak známe jménem, jednak můžeme identifikovat jeho rozsáhlejší písařskou (a v určité míře i autorskou) činnost. Matouš před husitskými válkami působil v augustiniánské kanonii v Roudnici nad Labem a patrně v roce 1421 při vyhnání kanovníků odešel do ciziny. V roce 1430 se v Erfurtu účastnil volby roudnického probošta Matěje Vrabce a tamtéž snad působil i na univerzitě. Z exilu se jistě vrátil: v červenci roku 1445 byl konfirmován proboštem v augustiniánské kanonii v Rokycanech, není nicméně jasné, zda tam skutečně působil. Zemřel 29. května 1461.

Dochovaly se tři rozsáhlé kodexy, které napsal: sbírka kázání z roku 1417 Confundarius minor (Knihovna Národního muzea XVI E 11), převážně lékařský sborník Confundarius maior (Národní knihovna České republiky I F 35) sepsaný pravděpodobně v letech 1421–1431 alespoň z části v Erfurtu, a soubor rozmanitých, z větší části také lékařských textů (Archiv Pražského hradu, fond Knihovna metropolitní kapituly u sv. Víta N LIII) dokončený v roce 1437 v Erfurtu. Sondy do obsahu těchto sborníků ukazují, že se v nich vyskytují jak opisy jiných děl, tak i jejich úpravy a přepracování, pro některé texty ale dosud nebyla nalezena přímá předloha a je tak možné, že je Matouš Beran jejich autorem, resp. kompilátorem.

Literatura: DRAGOUN, M. – DOLEŽALOVÁ, L. – EBERSONOVÁ, A (eds.): Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem, Praha 2015.