Časopis

Z Encyklopedie knihy

Časopis (angl. journal, magazine nebo periodical, fr. journal, magazine, périodique nebo revue, něm. Zeitschrift nebo Journal) soubor zpráv jako moderní forma neknižní publicistiky. Charakteristickým rysem je periodicita vydávání (týdně, měsíčně, čtvrtletně) a průběžné značení (číslo, ročník, řada, série). I když se rozdíl mezi novinami a časopisem z hlediska názvů stíral (srovnej cizojazyčná označení „Journal“ nebo „Zeitung“ užívaná pro obě formy periodik zároveň), specifika časopisu tkvěla v absenci aktuálního denního zpravodajství a naopak v přítomnosti ilustrační složky. Nejstarší časopisy se ve srovnání s novinami lišily také formou distribuce, která nevyužívala institucionalizovanou poštovní dopravu, nýbrž měla individuální (korespondenční) ráz. Na rozvoj časopisectví silně zapůsobilo zprůmyslnění knihtisku v 19. století.

První tiskoviny počaly vycházet v 17. století a obracely se převážně do oblasti vědecké, osvětové a poznávací, případně k určitému praktickému tématu (móda). K nejstarším vědeckým časopisům patří ve Francii vydávaný Journal des savants (Paris od 1665), v Anglii Philosophical transactions (London od 1665) a v Německu Acta eruditorum (Leipzig od 1682), Ephemerides litterariae Hamburgenses (Hamburg od 1686) a Neue Zeitungen von gelehrten Sachen (Leipzig od 1715 jako první německy tištěný vědecký časopis). Časopisectví zabývající se spotřebním zbožím, užitým uměním a kostýmní módou se realizovalo poprvé titulem Mercure galant (Paris od 1672). K nejstarším osvětově zaměřeným časopisům, které kritizovaly úpadek morálky a snažily se o hospodářské reformy, patří opět v Anglii vydávaný The Spectator (London od 1711) a v Německu Vernünftler (Hamburg 1713).

Časopisectví se v Českých zemích rozvíjí až od 70. let 18. století a jeho jednotlivé projevy mají v počátečních desetiletích jen efemérní trvání. Příčiny krachů netkvěly ani tak ve společensko-politické situaci a cenzuře či v nedostatečně vybavené výrobní sféře jako spíše ve zhola nedostatečně připravené čtenářské obci, kde se časopisecké médium setkalo s ohlasem mizivým. Postupný růst čtenářstva od počátku 19. století souvisel s vytlačováním němčiny a s rychlejším zaváděním domácího jazyka do sféry časopisů. Nejvíce titulů před rokem 1848 vznikalo v pražských tiskárnách a v několika regionálních centrech s rozvinutějším kulturním a společenským zázemím (početně převažují Hradec Králové, Litoměřice, Litomyšl a Teplice, méně již České Budějovice, Most a Příbram). Pro české publikum se tisklo ovšem ještě ve Vídni, Lipsku a Berlíně.

Dva nejstarší německy tištěné časopisy v Čechách mají konzervativně mravokárné poslání a na pozadí skandálních historek se věnují otázkám soukromé i veřejné morálky. Tiskla je dílna Höchenbergerů. První z nich se nazýval Die Unsichtbare (Praha 1770-1772, red. Andreas Josef Nunn). O dva měsíce později byla založena konkurenční Die Sichtbare (Praha 1770-1771, red. Vincenc Viktor Průša a Wilhelm Webel). Zřejmě pod redakcí Františka Zena krátce existoval ve Widtmannově nakladatelství rovněž půlročník Neue physikalische Belustigungen (Praha 1770-1771). K nejstarším vědecky zaměřeným časopisům náležejí kritické Prager gelehrte Nachrichten (Praha 1771-1772, red. Gelasius Dobner) a silně erudované Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen (Praha 1775-1784, red. Ignác Born), pokračující jako Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften (Praha 1785-1789 a Praha 1802-1884), Neuere Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften (Praha 1790-1798) a konečně Abhandlungen der Classe für Philosophie, Geschichte und Philologie der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften [s paralelním názvem Rozpravy třídy pro filozofii, dějepis a filologii Královské české společnosti náuk] (Praha 1885-1892). Do téže naukové skupiny patří rovněž literárněkritická a literárněvědná Acta litteraria Bohemiae et Moraviae (Praha 1774-1783, red. Mikuláš Adaukt Voigt), Dobrovského Böhmische (und mährische) Literatur (Praha 1779 a s prodlouženým názvem 1780-1781), Slawin (Praha 1806-1807, red. Josef Dobrovský) a Slovanka (Praha 1814-1815, red. Josef Dobrovský).

Prvním módním časopisem jsou německy tištěné a bohatě ilustrované Mode-Fabriken- und Gewerbszeitung (Praha 1787-1788), dále Chevalier Jou-Jou, der elegante Toiletten-Plauderer (Praha 1843), Jahresbuch für Herrenkleiderverfertiger (Praha 1845-1846) a konečně Prags fliegende Blätter der Kunst und Industrie zur Werktätigkeit und zum Fortschritte böhmischer Gewerbs-Erzeugnisse s výstižnějším podtitulem „Originalblatt für Kleider-Verfertigung“ (Praha 1846-1847). Mravněvýchovnou orientaci měl ilustrovaný časopis s písněmi Prager Kinderzeitung nebst wöchentlichen Unterhaltungen für Kinder und Kinderfreunde (Praha 1788-1789 a 1789-1790 jako Neue Prager Kinderzeitung, red. Friedrich Anton Spielmann). Na počátku 19. století byly velmi populární beletristické Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten (Praha 1821-1854, red. Hynek Polc), osvětově zábavná Die Biene (Praha 1824), dále Unterhaltungsblätter (Praha 1828-1829, pokračování 1830-1832 jako Bohemia oder Unterhaltungsblätter für gebildete Stände, v letech 1832-1847 jako Bohemia, ein Unterhaltungsblatt, red. František Klučák). Ve své době se hojně kupovalo ilustracemi populární Das wohlfeilste Panorama des Universums zur erheiternden Belehrung für jedermann und alle Länder (Praha 1834-1836, red. Wolfgang Adolf Gerle, pokračování v letech 1837-1846 jako Panorama des Universums zur erheiternden Belehrung für jedermann und alle Länder, v letech 1847-1850 jako Panorama, red. František Klučák).

Za nejstarší jazykově český časopis lze označit tři ročníky osvětově působícího Učitele lidu (Praha 1786-1788). Byl to překlad z němčiny, který pořizoval František Jan Tomsa. Poměrně shodnou tendenci vykazovaly dále Hlasatel český redigovaný Janem Nejedlým (Praha 1806-1808, 1818-1819), Přítel lidu (Praha 1806-1807 jako nepravidelná příloha Krameriových c. k. vlastenských novin, red. Václav Matěj Kramerius), Rozmanitosti (Praha 1816-1822, red. Jan Hýbl), Dobrozvěst redigovaná Václavem Rodomilem Krameriem (Praha 1819, po několika číslech se změněným názvem Hyllos. Dobrozvěst a v letech 1820-1821 jako Hyllos), dále Jindy a nyní (Praha 1828-1831, red. Jan Hýbl a Praha-Hradec Králové 1833, red. Josef Kajetán Tyl) a konečně Pražský posel (Praha 1848-1849, red. Josef Kajetán Tyl).

Literatuře, umění a zábavě se věnovala Česká včela (Praha 1834-1850 jako příloha vládních Pražských novin) a krátkodechý Světozor (Praha 1834-1835, red. Pavel Josef Šafařík), obnovený až 1867-1900, kdy splynul s časopisem Zlatá Praha. Roku 1834 vznikly rovněž Květy české. Listy zábavné pro všeliký stav (Praha-Hradec Králové 1834, red. Josef Kajetán Tyl), které později pokračovaly jako Květy. Národní zábavník pro Čechy, Moravany a Slováky (Praha-Hradec Králové od 1842). Nejoblíbenějším beletristickým listem pěstujícím také historii, genealogii a archeologii byl Lumír (Praha 1851-1863, red. Ferdinand Mikovec). Humoristicko-satirickým zaměřením prosluly Paleček, milovník žertu a pravdy (Praha 1841-1847, red. mimo jiné František Rubeš), Kocourkov čili Pamětnosti převelikého města Kocourkova a obyvatelů jeho (Praha 1846-1848, red. Prokop Chocholoušek) či Brejle (Praha 1849, 1861-1862, red. Bedřich Moser) nebo Humoristické listy (Praha 1858-1941, první redaktoři Josef R. Vilímek a Josef Svátek).

K nábožensky zaměřeným titulům patří Časopis pro katolické duchovenstvo (Praha 1828-1852, v letech 1860-1949 jako Časopis katolického duchovenstva) a dále Blahověst. Katolický týdeník pro Čechy, Moravany, Slováky a Slezany (Praha od 1847). První učitelský časopis se nazýval Posel z Budče (Praha 1848-1852, redaktor Franta Josef Šumavský, pokračování pod názvem Škola do roku 1854). K dodnes vycházejícím časopisům se všeobecně vědeckým zaměřením patří zejména Časopis Českého [Národního] muzea (Praha od 1831 navazující na Časopis Společnosti vlasteneckého muzeum v Čechách, Praha 1827-1830, redaktor František Palacký) a Časopis Matice moravské (Brno od 1869). Nejstarší české přírodovědecké časopisy se nazývaly Krok. Veřejný spis všenaučný pro vzdělance národu českoslovanského (Praha 1821-1840, redaktor Jan Svatopluk Presl) a Živa. Časopis přírodnický (Praha 1853-1864, redaktoři Jan Purkyně a Jan Krejčí, pokračování od 1869 jako Živa. Sborník vědecký Muzea Království českého, původní podoba obnovena od 1890). K dalším odborným časopisům patří Památky archaeologické a místopisné (Praha od 1854, redaktor Karel Vladislav Zap) a Časopis lékařů českých (Praha od 1862, redaktor Josef Podlipský).


Bibl.: KIRCHNER, J.: Bibliographie der Zeitschriften des deutschen Sprachgebietes bis 1900. Bd. 1-4. Stuttgart 1969-1989; KUBÍČEK, J.-ŠIMEČEK, Zd.: Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. Bibliografie města Brna, sv. 2. Brno 1976; LAISKE, M.: Časopisectví v Čechách 1650-1847. Praha 1959; LAISKE, M.: Divadelní periodika v Čechách a na Moravě 1772-1963. I. Divadelní časopisy a programy. Praha 1967; LANG, H. W.: Die Zeitschriften in Österreich zwischen 1740 und 1815 (bzw. 1815 und 1880). In: Die österreichische Literatur (hrsg. von H. Zeman). Bd. 1-2. Graz 1979-1982; MALEC, K.: Soupis bibliografií novin a časopisů vydávaných na území Československé republiky. Praha 1959; MALINA, J.-LESÁK, Vl.: Bibliografie novin a časopisů východních Čech z let 1650-1945. Hradec Králové l998; ROUBÍK, Fr.: Bibliografie časopisectva v Čechách z let 1863-1895. Praha 1936; ROUBÍK, Fr.: Časopisectvo v Čechách v letech 1848-1862. Praha 1930; WURMOVÁ, M.: Soupis moravských novin a časopisů z let 1848-1918. Brno 1955.

Lit.: BARTÁK, J.: Z dějin polygrafie. Tisk novin a časopisů v průběhu staletí. Praha 2004; BARTÁK, J.-KRAUS, Vl.: Typografové 1468-1939. Praha 1996; BERÁNKOVÁ, M.: Český periodický tisk do roku 1918. Praha 1981; GROTH, O.: Die unerkannte Kulturmacht. Grundlegung der Zeitungswissenschaft (Periodik). Bd. 1-7. Berlin 1960-1972; HAACKE, W.: Die politische Zeitschrift 1665-1965. Stuttgart 1968; HAACKE, W.: Die Zeitschrift-Schrift der Zeit. Essen 1961; HOCKS, P.-SCHMIDT, P.: Literarische und politische Zeitschriften 1789-1805. Stuttgart 1975; KIRCHNER, J.: Das deutsche Zeitschriftenwesen. Seine Geschichte und seine Probleme. Teil 1-2. Wiesbaden 1958-1962; KLIMEŠ, Vl.: Počátky českého a slovenského novinářství. Praha 1955; KNEIDL, P.: Které noviny a časopisy docházely do Prahy koncem 18. století? Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 4. Praha 1969, s. 273-274; KRAUS, A.: Pražské časopisy 1770-1774 a české probuzení. Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, třída III/31. Praha 1909; PAVLÍKOVÁ, M.: Bohemica v lipských Acta eruditorum v letech 1682-1707. In: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách (red. Z. Pokorná a M. Svatoš). Praha 1992, s. 222-231; PRZEDAK, A. G.: Geschichte des deutschen Zeitschriftswesens in Böhmen. Heidelberg 1904; ROTH, P.: Die neuen Zeitungen in Deutschland im 15. und 16. Jahrhundert. Leipzig 1963; SCHÖNE, W.: Die deutsche Zeitung des siebzehnten Jahrhunderts in Abbildungen. Leipzig 1940; SCHOTTENLOHER, K.: Flugblatt und Zeitung. Ein Wegweiser durch das gedruckte Tagesschrifttum. Berlin 1922 (München 1985); STEJSKALOVÁ, E.: Noviny a časopisy v době předbřeznové. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 65-74; ŠIMEČEK, Zd.: Bibliografie novin a časopisů z hlediska historického. Česká bibliografie 2, 1961, s. 45-70; ŠIMEČEK, Zd.: Cenzura novin a časopisů v českých zemích v polovině 17. a na počátku 18. století. Studie o rukopisech 34, 2001, s. 119-131; ŠIMEČEK, Zd.: Časopisy a jejich rozšiřování na Moravě do počátku 19. století. In: Sborník k 80. narozeninám Mirjam Bohatcové (red. A. Baďurová). Praha 1999, s. 333-346; ŠIMEČEK, Zd.: Geschichte des Buchhandels in Tschechien und in der Slowakei. Wiesbaden 2002; VOLF, J.: Dějiny novin a časopisů. Československá vlastivěda. Sv. 7. Praha 1933, s. 391-436; VOLF, J.: Dějiny novin v Čechách do roku 1848. Praha 1930; VOLF, J.: K počátkům zasílání povinných výtisků novin a časopisů vídeňskému policejnímu úřadu (1802). Časopis československých knihovníků 2, 1923, s. 172-175; ZIENTARA, W.: Anfänge der gelehrten Zeitschriften im 18. Jahrhundert in Danzing. Documenta Pragensia 19, 2001, s. 281-289.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.