Šestnácterka

Z Encyklopedie knihy

Šestnácterka (lat. sedecimus = šestnáctý, angl. sextodecimo, fr. in-seize, něm. Sedez) čtyřikrát na výšku přeložený arch s šestnácti potištěnými listy v tiskařské složce, odtud označení 16°. Tím, že jde vlastně o dvě osmerky vyřazené nad sebou, výška složky se pohybovala pod 150 mm. Obě osmerky mohly být v rámci archu opatřovány signaturami průběžně (A8 + A8), nebo děleně (A8 + B8).

Nejstarší šestnácterka v Čechách byla užita Mikulášem Bakalářem. Šlo o naučení Causidica Albertana Knížky o řádném mluvení a mlčení (Plzeň? 1502). Výška čtyř čtyřlistových složek zde dosahuje 146 mm. Pokud z dějin domácího knihtisku víme, tento formát zvolila později až neznámá tiskárna pro Almanach … k létu Páně 1526 Mikuláše Šúda ze Semanína (Praha 1525?). Od 60. let 16. století tento kapesní formát knihy s oblibou užívala Plantinova dílna pro tisk antické literatury.

Šestnácterka je typická pro drobné tisky 18. a 19. století, zejména kramářské písně. Ty se vyřazovaly do jedné tiskové formy po čtyřech a otiskovaly na jeden zátah lisu. Když byl potištěný arch rozřezán, složky těchto písní měly zdánlivě kvartový formát, ale ve skutečnosti každá z nich reprezentuje 1/4 šestnácterky.



Lit.: KLEMZ, W.: Papier. Herstellung und Formate. Hannover 1973.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.