Švýcarsko

Z Encyklopedie knihy

Švýcarsko po Německu a Itálii v pořadí třetí země, do níž byl knihtisk okolo roku 1468 uveden. Zasloužil se o to Berthold Ruppel v Basileji. Nicméně moderní inkunábulistika poměrně dlouho uvažovala o starších kořenech švýcarského řemesla, z nichž už 1460 mělo v Basileji vzejít takzvané Missale speciale. Jeho původ byl mnohdy připisován Ruppelově dílně, ale nakonec v odborných diskusích převládla atribuce anonymnímu Tiskaři Missale speciale ca 1460. Allan Stevenson (1967) na základě studia filigránů však hypotetické vročení do 60. let jednoznačně vyvrátil, dataci posunul a za původce památky označil Tiskaře Missale speciale ca 1473. Zda je tento anonymní Tiskař totožný s Rakušanem Hansem Kochem, jak naznačili už Gerhard Piccard a naposledy Karl Heinz Burmeister (1976) i Bruno Weber (2002), bezpečně ještě nevíme. Po odsunutí Missale speciale (Basilej? ca 1473) se na čelnou pozici švýcarského knihtisku dostala Ruppelova Biblia latina (Basel? ca 1468). Ruppel ve spolupráci s Michaelem Wensslerem a Bernhardem Richelem (činným 1474-1482) publikoval první švýcarskou ilustrovanou knihu, a to Nicolaus Panormitanus de Tudeschis Lectura super V libris Decretalium (Basel 1477). Během 15. století se tisklo ještě v Beromünsteru (poprvé Helias Heliae 1470-1473), v Burgdorfu (1475), Ženevě (1478), Curychu (1479), Rougemontu (1481), Promentouru (1482), Lausanne (1493) a Sursee (1500).

Od počátku 16. století se Švýcarsko stalo pilířem evropského renesančního a zároveň reformačního knihtisku. Centrem byla Basilej, v níž do roku 1600 postupně pracovalo více než 80 tiskařů, zejména Johann Amerbach a rodina Frobenova. Ženevu, v níž se vystřídalo na 50 tiskařů, reprezentují francouzští emigranté Estiennovi a Konrad Bade. Curych s více než 20 tiskaři proslavil zvláště rod Froschauerů. Jeden z největších podniků 18. století byl spojován se jmény curyšských uměleckých rodin Orllů, Gessnerů a Füssliů (s mnoha organizačními proměnami existoval až do roku 1890). Písmolijectví se slibně rozvíjelo počínaje Amerbachem a ostatními prvotiskaři až k Peteru Schöfferovi ml., který na přelomu 30. a 40. let působil v Basileji. Domácí písmolijectví ovlivnil tiskař Johann Jakob Genath st., jehož dílna přešla roku 1740 na rodinu Haasových.

K významným švýcarským ilustrátorům patří Urs Graf, od roku 1515 v Basileji usazený Hans Holbein ml., Salomon Gessner nebo Johann Melchior Füssli se svými nástupci. Kontakty švýcarského a českého knihtisku jsou doložitelné již v předbělohorském století. Z Curychu se do Mikulova přemístil tiskař novokřtěnské literatury Simprecht Froschauer (Sorg). V Basileji během studií jistě přišel do styku s typografií Jan Blahoslav. Humanista Zikmund Hrubý z Jelení působil jako korektor slavné Frobenovy dílny a možná, že toutéž tiskárnou prošel i Jiří Melantrich z Aventinu. Forma vydání biblických publikací kralické a ivančické Tiskárny bratrské byla inspirována ženevskými Estienny. Některé ilustrace švýcarských umělců (např. Christoph Stimmer ml., Gabriel Krammer či Johann Rudolf Holzhalb) nalezneme i v kontextu bohemikálních děl.


Bibl.: CHAIX, P.: Recherches sur l’imprimerie à Genève de 1550 à 1564. Genève 1954; CHAIX, P.-DUFOUR, A.-MOECKLI, G.: Les livres imprimés à Genève de 1550 à 1600. Nouvelle édition. Genève 1966; KAUFMANN, H.-NABHOLZ, P.: Verzeichnis der schweizerischen Inkunabeln und Frühdrucke. Grenchen 1974; LONCHAMP, F. CH.: Bibliographie générale des ouvrages publiés ou illustrés en Suisse et à l’étranger de 1475 à 1914 par des écrivains et des artistes suisses. Paris-Lausanne 1922; VERZEICHNIS der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des XVI. Jahrhunderts (VD 16). Herausgegeben von der Bayerischen Staatsbibliothek in München in Verbindung mit der Herzog August Bibliothek in Wolfenbüttel. I. Abteilung. Verfasser-Körperschaften-Anonyma. Bd. 1-22. Stuttgart 1983-1995. II. Abteilung. Register der Herausgeber, Kommentatoren, Übersetzer und literarischen Beiträger. Bd. 23-24. Stuttgart 1997. III. Abteilung. Register der Druckorte, Verleger und Erscheinungsjahre. Bd. 25. Stuttgart 2000 (vše, co vyšlo).

Lit.: BRUCKNER, A.: Schweizer Stempelschneider und Schriftgiesser. Geschichte des Stempelschnittes und Schriftgusses in Basel und der übrigen Schweiz von ihren Anfängen bis zur Gegenwart. Basel 1943; BÜCHLER, E.: Die Anfänge des Buchdrucks in der Schweiz. Bern 1951; BURMEISTER, K. H.: Der Buchdrucker Johannes Koch, genannt Meister (ca 1445-1487). In: Buch und Bibliothek in Vorarlberg. Bregenz 1976, s. 7-12 (Ausstellungskatalog des Vorarlberger Landesmuseums 67); KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; LANCKOROŃSKA, M.-OEHLER, R.: Die Buchillustration des XVIII. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweitz. Bd. 1-3. Leipzig 1932-1934; PICCARD, G.: Papiererzeugung und Buchdruck in Basel bis zum Beginn des 16. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 8, 1966, sl. 226-232; STEVENSON, A.: The problem of the Missale speciale. London 1967; WEBER, B.: Zeichen der Zeit. Aus den Schatzkammern der Zentralbibliothek Zürich. Zürich 2002.

Lex.: BRUCKNER, A.: Neue Schweizer Biographie.Nouvelle biographie Suisse. Nuova biografia Svizzera. Vol. 1-2. Basel 1938-1942.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.