Belgie

Z Encyklopedie knihy

Belgie odhlédneme-li od dosud nejasných počátků Jeana Brita, první tiskárna na území historického Nizozemí byla založena roku 1473 ve městě Aalst (Alost) dvojicí Thierry Martens a Johannes de Westphalia (von Paderborn). Když byla dílna 1492 přeložena do Antverp a Lovaně, město zůstalo až po rok 1686 bez vlastního knihtisku. V roce 1473 pracoval v Bruggách ještě Angličan William Caxton, od roku 1476 (?) Colard Mansion. Lovaň získala 1474 hned dvě tiskárny. První vlastnil Jan Veldener (pracoval s přestávkami mezi 1474-1484) a druhou, pracující většinou pro univerzitu, Johannes de Westphalia (1474-1496). Do konce století se v Lovani vystřídalo ještě sedm dalších řemeslníků, mimo jiné s přestávkami 1498-1529 Thierry Martens. V Bruselu jako první působila Tiskárna bratrů společného života (1476-1487). Zakladatelem knihtisku v Antverpách se stal Mathias van der Goes (1481-1491), jehož dílnu vyženil dřevořezáč Godevaert Back (Bac, působící samostatně 1494-1513). Tři roky po vystoupení van der Goese se přistěhoval z Nizozemí Gerard Leeu a 1493 se k antverpským kolegům připojil zároveň v Lovani usazený Thierry Martens. Univerzálním písmem všech belgických dílen se stala bastarda rytá dle burgundských rukopisných vzorů.

Neobyčejně příznivé ekonomické i společenské podmínky pro rozvoj knihtisku trvaly i po roce 1500. V 16. století působilo kupř. v Antverpách 160 dílen (mezi nimi Christophe Plantin a rodina Moretů spolupracující úzce s Peeterem Pauwelem Rubensem), Lovaň měla takřka 40 tiskařů, Bruggy 15 (Hubert Goltzius) a Brusel 11. Antverpy silně konkurovaly nizozemskému Amsterodamu také produkcí map a atlasů (Gerard de Jode, Abraham Ortelius a konečně i krátce Gerard Mercator) a v 17. století se staly uměleckým centrem evropské knižní kultury.

Pokud je známo, jazykově český knihtisk se ani v Antverpách ani v jiném městě, na rozdíl od nizozemského Amsterodamu a Haagu, nepěstoval. Mezi 16.-18. stoletím však někteří antverpští umělci působili mimo jiné jako ilustrátoři přímo v Praze (Gerard Bouttats, Girard van der Bruggen, Dominicus Custos de Coster, Jan Gaspar Dooms, Jan Adriaen Gerhardt de Groos, Joris Hoefnagel, někteří členové rodiny Sadelerů nebo Baltasar van Westerhout aj.), anebo naopak některé ambiciózní české tiskárny objednávaly v Antverpách ilustrace do svých publikací (Martin Bouché, Frans Bruyn, Nicolaus van Hoy, Gaspar Huybrechts, Cornelis van Merlen, Cornelis Meyssens, Franz van der Steen, Alexander Voet ml. aj.).


Bibl.: BIBLIOTHECA Belgica ou Bibliographie génerale des Pays-Bas. Série I (Vol. 1-27) a II. (Vol. 1-27). La Haye 1880-1923; BRUCKNER, J.: A bibliographical catalogue of seventeenth-century German books published in Holland. Hague-Paris 1971; COCKX-INDESTEGE, E.-GLORIEUX, G.: Belgica typographica 1541-1600. Catalogus librorum impressorum ab anno MDXLI ad annum MDC in regionibus quae nunc Regni Belgarum partes sunt. Vol. 1-4. Niewkoop 1968-1994; SHORT-TITLE catalogue of books printed in the Netherlands and Belgium and of Dutch and Flemish books printed in other countries from 1470 to 1600 now in the British Museum. London 1965; THIENEN, G. van-GOLDFINCH, J.: Incunabula printed in the Low Countries. A census. Niewkoop 1999.

Lit.: FUNCK, M.: Livre belge à gravures. Paris-Bruxelles 1925; VINCENT, A. (et al.): Histoire du livre et de l’imprimerie en Belgique, des origines à nos jours. Vol. 1-6. Bruxelles 1923-1934.

Lex.: BIOGRAPHISCHE index van de Benelux. Vol. 1-4. München 1997; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 25-30, 50-51 a 115-116.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.