Berlín

Z Encyklopedie knihy

Berlín (Berlin) německé město, v němž první knihtiskařskou dílnu založil 1540 Hans Weiss. Od tohoto roku do konce 16. století zde působilo vcelku nesoustavně jen asi deset následovníků, mimo jiné v letech 1574-1584 zlatník a slavný heraldik Leonhard Thurneysser zum Thurn (1531-1596). Během let 1591-1599 bylo město dokonce bez tiskárny. Nepřerušenou linii řemeslníků založil až kurfiřtem 1599 povolaný Christoph Runge st., který předtím působil v Neudammu (1572-1599) a jehož nástupci si dílnu předávali do 1720, kdy byla prodána Johannu Andreasovi Rüdigerovi. I tak zde knihtisk ani v 17. století, doložený jen asi 20 dílnami, příliš silnou pozici neměl. Takřka bezkonkurenční postavení si během 18. století vybudovaly nakladatelské domy Christiana Friedricha Vosse ml. a Christopha Friedricha Nicolaie. Nejvýznamnějším ilustrátorem působícím v Berlíně byl bezesporu Daniel Mikołaj Chodowiecki.

Knihtisk 18. století je pozoruhodný vazbami na české pobělohorské exulanty a na tajné nekatolíky v Českých zemích. Od roku 1743 zde bylo do konce století vytištěno asi 50 jazykově českých náboženských publikací. Nejstarší z nich pocházejí z dílny Christiana Friedricha Henninga. Český knihtisk kulminoval v 50. letech 18. století po příchodu českobratrského duchovního, překladatele a editora Jana Teofila Elsnera (1747). Tehdy se připojily další dvě tiskárny, a sice Christiana Ludwiga Kunsta a Karla Friedricha Rellstaba. V polovině 60. let se učebnicovými texty pro bratrské školy přihlásil naturalizovaný Francouz Jean Georg Bosse, jehož ovdovělá manželka Dorotha Luisa vytiskla ještě Elsnerovo Kázáníčko na vidění Ezechielovo (Berlin 1775). Po nich český knihtisk pěstovali Johann Karl Franz Eisfeld, např. August Gottlieb Spangenberg Idea fidei fratrum aneb Krátké obsažení učení křesťanského v evangelických církvích bratrských (Berlin 1788), a Johann Friedrich Korn st., např. reedice Elsnerova díla Kancionál, to jest Kniha žalmů a písní duchovních (Berlin 1791).


Lit.: CROUS, E.: Christoph Runge, der Erstdrucker von Neudamm. Gutenberg-Jahrbuch 16, 1941, s. 208-216; POTTHAST, A.: Geschichte der Buchdruckerkunst in Berlin. Berlin 1926; SCHWENKE, P.-VOUILLIÉME, E.: Die Berliner Druckerei des Hans Weiss 1540-1547. In: Aus den ersten Zeiten des Berliner Buchdrucks. Berlin 1910, s. 31-109; ŠTĚŘÍKOVÁ, E.: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Praha 1999; WINTER, E.: Die tschechische und slowakische Emigration in Deutschland im 17. und 18. Jahrhundert. Berlin 1955.

Lex.: BENZING (Budchdrucker) 48-52; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 42-43.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.